Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Těrlická přehrada láká na rekreační břehy, vodní sporty i výletní přívoz. Její klidná hladina ale zakrývá také výraznou proměnu zdejší krajiny: při vzniku nádrže zaniklo 141 objektů, mezi nimi domy, veřejné budovy i kostel.
Olomouc se dá poznávat nejen pěšky mezi barokními památkami, ale také na kole – a přitom během jedné vyjížďky zahlédnout, jak se někdejší pevnostní město proměnilo v město parků. Komentovaná prohlídka nabízí kratší i delší variantu; ta druhá míří také za historické centrum.
Na návrší při okraji Pustých Žibřidovic stojí kostel sv. Maří Magdalény, dokončený roku 1735. Jeho kouzlo netkví jen v barokní architektuře: součástí památkového areálu je také hřbitov s kamennou zdí, kříž, sousoší Piety a připomínka obětí první světové války.
Na návrší nad údolím Křinice stojí barokní kostel, jehož počátky sahají k soukromé kapli manželů Liebschových. Poutní tradice, památky někdejších zakladatelů i výhled k východní části Českého Švýcarska dělají ze Sněžné zajímavou zastávku při poznávání okolí Krásné Lípy.
Na Novém Městě stojí gotický kostel, jehož věž se od svislice odklání o 63 centimetrů. Ještě překvapivější je však prostor uvnitř: klenbu čtvercové lodi podpírá jediný štíhlý pilíř. Kostel Na Trávníčku má za sebou staletí proměn a dnes slouží pravoslavným věřícím.
V plzeňské Bezručově ulici stojí chrám svaté Anny, jehož dnešní podoba spojuje dvě různé kapitoly: barokní minulost kláštera dominikánek a současné užívání pravoslavnou církví. Pozornost si zaslouží nejen Augustonova architektura, ale také sourodé vybavení a fresky, které vyprávějí o původním účelu stavby.
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Dolním Němčí vznikl v letech 1870–1873 podle návrhu architekta Schuellera z Brna. Jednolodní novogotická stavba s věží dodnes připomíná výraznou proměnu obce v 19. století a patří mezi evidované kulturní památky.
Na návrší nad centrem Oslavan stojí kostel, jehož dnešní barokní vzhled vznikl přestavbou mnohem starší stavby. Zachované zdivo, proměny věže i příběh faráře Jakuba Friedricha připomínají, že chrám se měnil po staletí — a jeho hudební život pokračuje dodnes.
Krátký okruh u Toužimi vede krajinou vlhkých luk a mokřadů k pozůstatkům barokního kostela svatého Blažeje. Místo přitom vypráví i starší příběh zaniklé vsi Janovec, která stávala tam, kde je dnes rybník.
Na Jungmannově náměstí, jen pár kroků od rušných ulic centra Prahy, se dá posedět v kavárně, která využívá prostory někdejší františkánské truhlárny. Café Truhlárna láká také venkovní zahrádkou navazující na Františkánskou zahradu a okolím, kde se potkávají stopy několika staletí pražské historie.
Na jižním okraji Lidéřovic stojí kostel, který zvenčí připomíná, že sakrální stavby ve středověku nemusely sloužit jen k bohoslužbám. U svatého Linharta se zachovalo dřevěné obranné podsebití i zeď se střílnami – neobvyklé detaily, které stojí za pozornější prohlídku.
Tábor je neodmyslitelně spojený s husitskou historií, jeho barokní klášter ale vypráví také o době rekatolizace. Areál bosých augustiniánů se později proměnil ve věznici a dnes slouží mimo jiné jako zázemí Husitského muzea. Jeho obnovený rajský dvůr znovu zpřístupňuje kus někdejšího klášterního života.