Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Na náměstí v Rokytnici v Orlických horách stojí kostel, jehož příběh začal po ničivém požáru roku 1661. Barokní stavbu doplňuje socha Krista na Olivetské hoře i památník připomínající oběti válek a násilí na Rokytnicku. Společně vyprávějí o proměnách města i jeho paměti.
Uprostřed krajiny, kde někdejší Stará Voda zmizela po vzniku vojenského újezdu, stojí poutní kostel s výzdobou, která vznikala po několik generací. Chrám sv. Jakuba Většího a sv. Anny připomíná nejen barokní ambice olomouckého biskupa, ale také ztracené poutní místo a jeho dnešní pomalé oživování.
Historické jádro Chrudimi se dá poznávat jako příběh několika staletí. Procházka od Resselova náměstí může vést k výraznému arciděkanskému kostelu, renesančnímu Mydlářovskému domu i k baště Prachárně, která připomíná někdejší obranný systém města.
Barokní kostel v Bozkově ukrývá gotickou Madonu, řezbářsky bohaté oltáře i stopy po starším poutním místě. Jeho 49 metrů vysoká věž nabízí vyhlídkový ochoz, takže návštěvu lze spojit s pohledem na krajinu podhůří. Přístupnost věže se může měnit, vyplatí se ji předem ověřit.
Pod Jestřebími horami se potkávají tři různé vrstvy místní paměti: rod Karla Čapka, poutní tradice spojená se studánkou a dlouhá hornická minulost. Malé Svatoňovice tak nabízejí víc než návštěvu muzea – jejich příběh se čte také v kostele, Mariánském sadě i okolní krajině.
Na severním okraji Bezděkova stojí kostel, jehož podoba spojuje několik staletí stavebních proměn. Raně gotické jádro doplňují obnovená renesanční sgrafita a barokní zásahy. V sousedství pak samostatná zvonice uchovává zvon odlitý už roku 1514.
Na náměstí Na Městečku stojí kostel sv. Jakuba, jehož pozdně barokní podoba vznikala v letech 1771 až 1782. Uvnitř se ale čas nesoustředil do jediného období: vedle mobiliáře z doby stavby najdeme starší křtitelnici a také hlavní oltář z počátku 19. století.
Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí nabídne 13. listopadu 2026 večer věnovaný známým skladbám Vivaldiho, Bacha, Mozarta a Dvořáka. Vedle kompletního cyklu Čtvero ročních dob slibuje zážitek také samotný historický prostor, jehož výrazná akustika patří k důvodům, proč se tu koncerty konají.
Svatojánský varhanní cyklus přiveze do kostela svatého Jana Nepomuckého na Skalce večer, v němž se potkají varhany Lindy Sítkové, flétna Barbory Kořínkové a fagot Lukáše Kořínka. Koncert 8. listopadu nabídne hudbu od Bacha a Vivaldiho až po Saint-Saënse a Bozzu – v prostoru, který stojí za pozornost i sám o sobě.
Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Arnolticích není osamocenou památkou. Obklopují ho hřbitov, ohradní zeď s branami a čtrnáct kamenných zastavení křížové cesty; východně od kostela stojí také válečný pomník. Společně připomínají duchovní i místní dějiny obce.
Nenápadné průčelí, uvnitř však promyšlený prostor někdejšího klášterního správce. Proboštství v Pohledu vznikalo podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela a během staletí sloužilo jako klášterní sídlo, fara, úřad, byty i archiv.
Devátý ročník festivalu Věčná naděje přivádí do pražských synagog, koncertních sálů, kostelů i klubů hudbu skladatelů, jejichž životy poznamenala perzekuce a válka. Od února do listopadu 2026 propojuje klasickou hudbu s jazzem, kabaretem i novými divadelními projekty.