Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
V zahradě Domova pro seniory v Července vede křížová cesta, která propojuje duchovní téma s příběhem místního rodáka Františka Flasara. Její venkovní podoba vznikla na základě jeho starších reliéfů a na projektu se podílel také sochařův pravnuk Jiří Petráš.
Na západním okraji Valče stojí vedle sebe barokní zámecký kostel a sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Jejich příběh spojuje šlechtické přání, výrazná náboženská symbolika i dlouhé období chátrání, po němž se obě památky dočkaly obnovy.
V Jaroměřicích nad Rokytnou se zámek, kostel sv. Markéty, francouzská zahrada a anglický park skládají do jednoho velkorysého barokního celku. Za jeho podobou stojí také kulturní mecenášství Jana Adama Questenberka, díky němuž se město proměnilo v důležité hudební centrum.
Ve Smetanových sadech v Opavě roste dub vysazený na počest Gregora Johanna Mendela. Jeho místo poblíž kostela sv. Janů připomíná nejen slavného přírodovědce, ale také dobu, kdy v Opavě studoval, a propojuje několik míst spojených s jeho zdejším působením.
Skuteč zve k poznávání města, jehož příběh vyprávějí expozice obuvnictví a kamenictví i gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za městskými památkami lze vyrazit také do okolní krajiny: k rozhledně Borůvka, hradu Rychmburk v Předhradí nebo na Košumberk u Luže.
Na severovýchodním okraji Jáchymova vede přibližně devět set metrů dlouhé lipové stromořadí, které nabízí pohledy na město, lázeňské údolí i Krušné hory. Procházku Císařskou alejí lze spojit s výstupem na vrch Klobouk a poznat tak Jáchymov z jiné perspektivy.
Na náměstí v Horní Blatné stojí kostel, v němž se potkává renesanční původ s barokní proměnou. Za pozornost stojí nejen hlavní oltář se svatým Vavřincem, ale také malovaný strop, rokoková kazatelna a cínová křtitelnice, která je starší než dnešní podoba chrámu.
Sloup Nejsvětější Trojice, starobylé kostely i univerzitní budovy vyprávějí v Olomouci příběhy, které sahají od středověku až do 19. století. Historické centrum se dá poznávat pěšky a na každém kroku připomíná, že město bývalo důležitým politickým, církevním i kulturním bodem Moravy.
Malostranské náměstí a jeho okolí nejsou jen kulisou historického centra. Komentovaná vycházka 31. října 2026 nabídne příběhy domů, paláců a osobností, které se k nim vážou — od Albrechta z Valdštejna po Emu Destinnovou. Připomene také požár, jenž zásadně proměnil podobu celé čtvrti.
Naučná stezka Jana Karafiáta spojuje Valašské Meziříčí, Velkou Lhotu a přehradu Bystřička. Cestou nabízí výhledy z vrchu Štěpánov i zastavení věnovaná přírodě a historii. Nejvýraznějším místem je dřevěný toleranční kostel, spojený s farářem a spisovatelem Janem Karafiátem.
Brno si Jošta Lucemburského připomíná na místech, která představují různé stránky jeho života i vlády. Na Špilberku měl markraběcí sídlo, u kostela sv. Tomáše spočinuly jeho ostatky a dnešní Joštova ulice nese jeho jméno. Mezi nimi leží také prostor někdejšího Rybnému trhu, spojený s městskou mincovnou.
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Mladých Bukách v sobě spojuje středověké stavební stopy, pozdější přestavby i tradici zvonu svaté Barbory, spojovaného se svobodskými horníky. Jeho samostatná zvonice a nejednotné údaje o stáří jednotlivých částí připomínají, jak se historie místa skládá z různých vrstev.