Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Zříceniny.
Na zalesněném Třemšínském hřebeni se ukrývá opevněný objekt, po němž nezůstaly vysoké zdi ani jistý příběh. Hengst, někdy spojovaný s názvem Kobylí hlava, připomíná mohutný pahorek, příkop a val. Právě tyto nenápadné stopy jsou dnes hlavním svědectvím jeho existence.
Na skalnatém ostrohu nad Berounkou stojí Krašov, jeden z nejstarších šlechtických hradů v Čechách. Z jeho někdejšího sídla zůstaly brány, věž, palác, příkopy i předhradí – a také působivé výhledy do krajiny, kam se dá vyrazit pěšky nebo po řece.
V lesích nad Hamerským potokem se ukrývá nenápadná zřícenina Vítkova hrádku. Z někdejšího šlechtického sídla z poloviny 13. století zůstaly hlavně valy, příkopy a několik torz zdiva. Právě díky tomu nabízí místo spíš dobrodružné čtení krajiny než klasickou prohlídku hradu.
Na ostrožně nad meandrem Říčky se zachovaly hlavně příkopy, prohlubně a nepatrné zbytky zdiva. Horákovský hrad proto není výpravnou zříceninou, ale pozoruhodnou archeologickou lokalitou, která se dá spojit s výletem přes Muchovu boudu, Staré Zámky a Mariánské údolí.
Na skalním ostrohu nad Svatavou stojí Hartenberg, památka s více než osmi staletími dějin. Středověký hrad se proměnil v zámek, po poválečném chátrání a požárech téměř zanikl a dnes se díky soukromému majiteli, odborníkům a dobrovolníkům pomalu vrací do života.
Na skalnatém ostrohu nad Losenickým potokem zůstaly po středověkém hradu Ronov především valy, příkopy a torza staveb. Nenápadná zřícenina u Přibyslavi přesto vypráví příběh o ochraně důležité cesty, pánech z Lichtenburka i úpadku po husitských válkách.
Na kopci nad obcí Brníčko se dochovaly zbytky hradu, který býval vojenskou oporou i panským sídlem. Jeho příběh je spojený s rodem Tunklů, boji za vlády Jiřího z Poděbrad i s pozdějším táborem lidu. Dnes láká především volnou přístupností, historií a výhledy do krajiny Šumperska.
Na návrší u Bohušova se ukrývá jedna z nejzajímavějších zřícenin Osoblažska. Fulštejn nenabízí jen zbytky zdí, ale také rozsáhlé předhradí, mohutné valy a příkopy, jejichž nejstarší vrstvy mohou sahat až do pozdní doby bronzové.
Na první pohled nenápadný vrch u Bříství ukrývá pozůstatky kaple, která bývala poutním místem i výraznou dominantou Polabí. Dvakrát vyhořela a po požáru v roce 1818 už nebyla obnovena. Dnes její zřícenina připomíná barokní minulost kraje a nabízí neobvyklý výletní cíl nad dálnicí D11.
Na skalnatém ostrohu nad soutokem Oslavy a Chvojnice se ukrývá zřícenina hradu Levnov, známého také jako Ketkovák. Z někdejšího sídla zůstaly především terénní stopy, část opevnění a působivé zdivo, hlavním zážitkem je však krajina hlubokého údolí a daleké výhledy.
Na skalnatém výběžku nad Račím údolím stojí zřícenina hradu, jehož původní jméno i majitelé zůstávají neznámí. Rychleby dnes lákají zachovanými hradbami, vyhlídkou, tajemstvím archeologických nálezů i pověstí o Zeleném rytíři a hadovi se zlatým klíčem.
Na vrchu Hradisko nad Černou Vodou se ukrývá zřícenina hradu, který kdysi patřil k významným pevnostem vratislavského biskupství. Dnes návštěvníka vítá především dvacetimetrové torzo věže, zbytky paláce a hradeb i příběh plný mocenských sporů, násilí a archeologických objevů.