Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Místodržitelský palác na Moravském náměstí byl na podzim roku 1805 Napoleonovým zázemím před bitvou u Slavkova. Historický průvod, který se v Brně uskuteční 21. listopadu 2026, připomene císařův pobyt i proměnu města v místo vojenských a později diplomatických událostí.
Historická akce Tenkrát ve Slavkově 1805 připomene 27. a 28. listopadu 2026 bitvu tří císařů i události, které se odehrály na zdejším zámku. V centru města se má vojenská historie propojit s jarmarkem a doprovodným programem.
Cholerová epidemie, starostenská rodina i proměny pietního místa. Komentovaná procházka Hřbitovní perličky nabídne pohled na městský hřbitov v Žatci jako na prostor, který vedle vzpomínek uchovává také stopy místních dějin. Vyrazit na ni můžete 6. listopadu 2026.
Staré Podskalí zmizelo z velké části při asanaci na počátku 20. století. Jeho příběh ale zůstává čitelný v Podskalské celnici, v kostelech a několika starších domech i na fasádách, které připomínají plavce, rybáře a obchodníky se dřevem.
V zalesněném údolí na okraji Hodkoviček se kdysi scházeli Pražané za odpočinkem, sluncem i výletní zábavou. Stopy někdejšího letoviska připomíná neorenesanční vila Lalotta, dubové stromořadí i příběh slunečních lázní. Dnes je Zátiší především obytnou čtvrtí, kterou stojí za to poznávat pomalou procházkou.
Pražská Novodvorská není jen souborem panelových domů. Vznikala jako promyšlená městská čtvrť s vlastním centrem, kulturním zázemím a uměním ve veřejném prostoru. Její příběh navíc připomíná i srpen 1968, kdy se z jednoho zdejšího objektu šířilo náhradní televizní vysílání.
Emil Holub si při své první africké cestě pořídil v Dutoitspanu lékařskou praxi a na dvoře choval zvířata včetně lva Prince. Africké muzeum v Holicích přibližuje nejen jeho výpravy a rozsáhlé sbírky, ale také Růženu Holubovou, která byla jeho cestovní společnicí i důležitou strážkyní jeho odkazu.
Na Starém Městě se český lev ukazuje ve dvou odlišných podobách: jako součást promyšlené výzdoby Staroměstské mostecké věže a jako hrdina pověsti u sochy Bruncvíka na Karlově mostě. Procházka mezi nimi nabízí malou lekci o státní heraldice i o tom, jak se historické znaky zabydlují v legendách.
V Ruzyňské jízdárně byli 3. října 1941 popraveni odbojáři Josef Balabán a František Mandík. Ve stejný den v Londýně František Moravec pověřil parašutisty úkolem, z něhož se postupně zrodila operace Anthropoid. Jediný den tak spojuje dvě místa i dvě podoby odporu proti nacistické moci.
Pod hradem Zvíkov kdysi stávalo podhradní městečko s kostelem sv. Mikuláše, duchovním centrem zdejšího života. Kostel zanikl už v 19. století, jeho někdejší okolí však o více než sto let později pohltila Orlická přehrada. Jeho příběh dnes připomíná mimo jiné středověký zvon na hradě.
Na hřbitově v Bílé Vodě leží stovky řeholních sester, které komunistický režim po roce 1950 soustředil do odlehlé obce na Jesenicku. Mezi řádovými náhrobky tu najdeme také společný hrob obětí pochodu smrti, stopy piaristické minulosti i hrobku šlechtického rodu.
V bývalé maštali nedaleko dobřanského náměstí se skrývá expozice, která vypráví o městě jako někdejší posádce. Vedle uniforem a výstroje tu mají své místo také předměty nalezené v místních kasárnách i vzpomínka na tragický nálet z roku 1943.