Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
V dramatickém roce 1938 zemřel v Praze 3 vojín v záloze Josef Roček. Jeho případ měl po Mnichovské dohodě zůstat bez spravedlivého uzavření. Díky pátrání bratří Čvančarových se příběh vrátil do veřejné paměti a dočkal se také obnovení pomníku.
Jihovýchodně od Skřipele se ukrývá jedno z nejlépe dochovaných čtyřúhelníkových ohrazení typu viereckschanze v Česku. Pravidelné valy mohou souviset s keltským kultem, správou krajiny i těžbou zlata, jistotu však archeologové zatím nemají.
Před šenovskou poštou stojí neobvyklá dřevěná plastika: obří škrpál. Místní v něm vidí připomínku dlouhého úsilí obyvatel, kteří usilovali o odtržení od Nového Jičína a obnovení samostatnosti obce.
Na jižním okraji Starého Města se ukrývá muzeum, které nevystavuje vojenskou historii v neutrálních sálech, ale přímo v autentickém areálu bývalých pevnostních kasáren. Expozice připomínají legie, prvorepublikové opevnění, osvobození v roce 1945 i techniku československé armády.
Krátká procházka Spáleným Poříčím odhalí místa, která připomínají zdejší židovskou komunitu: bývalou čtvrť v Tyršově ulici, prostor zaniklé synagogy i hřbitov s více než dvěma stovkami náhrobků. Každé zastavení vypráví jinou část příběhu města, jehož židovští obyvatelé ovlivnili obchod, řemesla i podobu ulic.
Hanspaulka v pražských Dejvicích není jen klidná vilová čtvrť s výhledy a zahradami. V jejích ulicích se dodnes čtou dějiny od barokní usedlosti přes prvorepublikovou architekturu až po zmizelý Hotel Praha a příběhy umělců, vojáků i sportovců.
V ústeckém muzeu se dějiny německy mluvícího obyvatelstva českých zemí neomezují na kapitolu o odsunu. Stálá expozice Naši Němci provází návštěvníky od středověku do 20. století a spojuje politické události s každodenním životem, uměním, průmyslem i sportem.
Jungmannovo náměstí se stane výchozím bodem komentované procházky po místech spojených se svobodným zednářstvím. Výklad nabídne pohled na pražské lóže, jejich symboliku i osobnosti, mezi nimiž nechyběl Alfons Mucha – a zároveň připomene, co je doložená historie a co už patří spíše k městským legendám.
Na česko-saské hranici v Krušných horách dnes najdeme hlavně lesy, několik zachovaných domů a tichou cestu k německému Reitzenhainu. Pohraniční však bývalo důležitým bodem na trase mezi Lipskem a Prahou, železničním přechodem i místem tragických událostí konce druhé světové války.
Hodolany nejsou jen železniční předměstí Olomouce. Jejich ulicemi prošly dějiny války, transportů i poválečných proměn města. Komentovaná procházka s pamětníkem Jiřím Podivínským nabídne 9. října 2026 pohled na místa, která v sobě nesou osobní i velké dějiny 20. století.
Hradčany nejsou jen kulisou Pražského hradu. Komentovaná vycházka z Pohořelce připomene, jak se během protektorátu proměnila historická čtvrť v prostor okupační správy, vojenských institucí a krytů. Trasa zamíří kolem Černínského a Schwarzenberského paláce až na Malou Stranu.
Na zalesněném hřbetu jihovýchodně od Dobrušky se dochovaly nenápadné, ale cenné stopy dávného osídlení. Chlum v katastru Mělčan připomíná pravěké hradiště a pohřebiště lužické kultury. Kdo sem vyrazí, musí místo číst především v terénu a v souvislostech okolní krajiny.