Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
V lesích u Ješovic nedaleko Liběchova se ukrývá Mordloch, člověkem rozšířený pískovcový převis s neobvykle ponurým jménem. Výlet k němu lze spojit se skalním útvarem Sedm chlebů, Hraběcí kaplí i příběhem skutečné vraždy z roku 1720.
Na okraji Chřibů stojí strom, který na první pohled zaujme mohutným a rozděleným kmenem. Památná lípa u Roštína přežila dávné poškození, stále kvete a v místní paměti zůstává místem dětských her, odpočinku i podivuhodné příhody se střelným prachem.
V Jinačovicích nedaleko Brna funguje odborné zázemí Zoo Brno pro zraněné, nemocné a osiřelé volně žijící živočichy. Stanice zde zvířata ošetřuje, připravuje na návrat do přírody a zároveň radí veřejnosti, kdy zasáhnout a kdy mládě raději ponechat na místě.
Na vrchu Kbíl u Švejcarovy Lhoty stojí trojice kamenů, která na první pohled připomíná pravěký dolmen. Přestože se kolem ní vyprávějí příběhy o Keltech, energiích i lidském zásahu, odborníci útvar považují především za pozoruhodný výsledek zvětrávání rulových skal.
Pod kostelem svatého Jiljí v Moravských Budějovicích se nachází neobvyklý skalní výchoz. Pararulová vrása nabízí názorný pohled na síly, které před stovkami milionů let deformovaly horniny moldanubika, a to přímo v historickém městském prostředí.
Na západním okraji Ašského výběžku se ukrývá krajina čistých potoků, mokřadů a luk, která patří k posledním útočištím perlorodky říční ve střední Evropě. Přírodní rezervace Bystřina je přitom jen částí mnohem rozsáhlejšího chráněného území u české, saské a bavorské hranice.
V areálu historického dolu Vojtěch v Příbrami vznikla venkovní expozice, která přibližuje geologický vývoj Brd a Podbrdska. Velké vzorky hornin, ukázky rudních žil i takzvané trilobitiště tu spojují přírodní dějiny regionu s příběhem zdejšího hornictví.
Na hřbetu nad Drnovicemi se ukrývá mokřad, který by v okolní zemědělské krajině čekal málokdo. Soustava drobných tůní v lokalitě Kopaniny je významným rozmnožištěm obojživelníků a zároveň příkladem místa, o něž se díky místním dobrovolníkům podařilo dlouhodobě pečovat.
Jen kousek od zříceniny hradu Lukov vystupují z lesů výrazné pískovcové věže. Malá, Velká a Zamrzlá věž lákají horolezce desítkami cest, pro ostatní návštěvníky představují působivou přírodní kulisu a zajímavý cíl při výletu do Hostýnských vrchů.
Kotel v západních Krkonoších není vrcholem, na který se stoupá po značené cestě. Turisté jej obcházejí po hřebenech nad Kotelními jámami, kolem skalnatých vyhlídek, pozůstatků předválečného opevnění i kamenného útvaru zvaného Růženčina zahrádka.
Druhý nejvyšší vrchol Českého středohoří ukrývá více než jen výškový rekord. Na Hradišťanech se potkává cenná podhorská louka, pozůstatky pravěkého opevnění a výhledy na sopečnou krajinu kolem Milešovky.
Na vrchu Kníže nedaleko Suchdola ukrývá krajina České Kanady pozoruhodný žulový útvar Trkal. Bývalý viklan dnes připomíná spíše mohutný balvan, jehož povrch zdobí třináct skalních misek. Ke kameni vede krátká trasa po modré značce a výlet doplňují výhledy, pastviny i typická krajina plná žulových balvanů.