Na Babinských loukách roste zvonovec liliolistý, kriticky ohrožená rostlina, která je v české přírodě mimořádně vzácná. Zdejší populace patří k nejpočetnějším a nejvitálnějším u nás a zároveň jde o jedinou známou českou lokalitu, kde se tento druh objevuje přímo v lučních porostech. Už jen kvůli němu stojí za to zamířit do Českého středohoří, jihovýchodně od Čeřeniště.
Jarní louky plné orchidejí
Babinské louky nejsou jedním kompaktním typem porostu. Tvoří je mozaika vlhkých, střídavě vlhkých a sušších podhorských luk, drobných mokřadů i společenstev v okolí prameniště. Právě proměnlivost prostředí je jedním z důvodů, proč zde na poměrně malém území přežívá tolik zajímavých druhů.
Nejvýraznější bývá jaro. V trávě tehdy rozkvétají stovky prstnatců májových, našich domácích orchidejí s nápadnými růžovofialovými květenstvími. V průběhu sezony se přidávají další vlhkomilné rostliny, například upolín nejvyšší, kosatec sibiřský nebo tolije bahenní. Na loukách lze najít také vrbu rozmarýnolistou, lněnku bavorskou či vstavač mužský. Kvetení se mění podle počasí a průběhu roku, proto má lokalita co nabídnout i návštěvníkům, kteří se sem vracejí opakovaně.
Vzácný zvonovec potřebuje otevřenou krajinu
Zvonovec liliolistý je nenápadnější než jarní záplava prstnatců, jeho význam je však ještě větší. V Česku se dochoval jen na několika místech a Babinské louky představují jednu z pěti známých lokalit. Rostlina nesnáší příliš hustý a zastíněný porost. Kdyby se louky přestaly pravidelně obhospodařovat, postupně by zarůstaly a zvonovec by začal ustupovat.
Ochrana zde proto nespočívá v ponechání území bez zásahů. Naopak, zdejší druhová pestrost je výsledkem dlouhodobého šetrného hospodaření, které podle charakteristiky území navazuje na staletou, pravděpodobně už středověkou tradici lukařství. Louky se sečou později, po odkvětu a vysemenění většiny rostlin, a část ploch zůstává v jednotlivých letech nepokosená. Takzvaná mozaikovitá seč vytváří různě vysoké porosty a ponechává prostor rostlinám i živočichům s odlišnými nároky.
Krajina kolem pramene Rytiny
V severní části Babinských luk pramení potok Rytina. Jeho pramennou oblast doprovázejí mokřady a potoční jasanovo-olšové luhy, které doplňují otevřené louky o další typ cenného prostředí. Území je významné také pro bezobratlé, mezi něž patří například modrásek bahenní.
Babinské louky leží v CHKO České středohoří a jejich význam potvrzuje i evropská ochrana Natura 2000. Evropsky významná lokalita má rozlohu přibližně 74 hektarů, zatímco stejnojmenná přírodní památka zaujímá asi 40,7 hektaru. Nejde tedy o totožně velká území, přesto společně chrání jeden mimořádně cenný krajinný celek v katastru Babin I a Čeřeniště.
Návštěva vyžaduje ohleduplnost
Lokalita se nachází přibližně deset kilometrů severně od Litoměřic. Přístupovou komunikací je silnice III. třídy ze Lbína na Ovčárnu; Babinské louky však nemají běžnou poštovní adresu, podle které by se daly jednoduše vyhledat. Pro orientaci je vhodné pracovat s Čeřeništěm, částí obce Malečov.
Nejvděčnější dobou k návštěvě bývá jaro, kdy jsou prstnatce májové nejvýraznější. Louky mohou být ale podmáčené, a proto se hodí pevná nepromokavá obuv. Jde o citlivé chráněné území: návštěvníci by měli zůstávat na přístupových cestách, nevstupovat do oplocených ploch a rostliny netrhat ani nepoškozovat. Termíny kvetení, seče i případná omezení se mohou měnit podle počasí a péče o lokalitu. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální informace u Správy CHKO České středohoří.
V nedávné době byla ochrana zdejšího zvonovce posílena také vysazením 61 jedinců vypěstovaných ze semen odebraných přímo na lokalitě. Botanická zahrada Teplice s AOPK je umístila na dvě místa v oplocence přírodní památky. Babinské louky tak nejsou jen pozůstatkem cenné krajiny, ale i místem, kde se o její budoucnost aktivně pečuje.