Jen několik minut chůze od hradu Buchlova se otevírá další kapitola zdejší historie. Na vrchu Modla, kterému se podle kaple často říká také Barborka, stojí kaple svaté Barbory. Na první pohled působí jako půvabná poutní stavba zasazená do lesnaté krajiny Chřibů. Při bližším pohledu však odhalí mnohem vrstevnatější příběh – od pravěkého osídlení přes středověký kostelík až po šlechtické hrobky a dodnes živou poutní tradici.
Vrchol s historií starší než hrad
Vrch Modla není zajímavý pouze samotnou kaplí. Archeologové zde doložili výšinné sídliště o rozloze přibližně šesti hektarů, jehož součástí byly také pozůstatky valového opevnění. Osídlení na místě připomíná například platěnická kultura nebo pozdní doba laténská. Dnešní návštěvník tak prochází krajinou, která byla lidmi využívána dávno před vznikem středověkého Buchlova.
V první polovině 13. století zde vznikl raně gotický kostelík zasvěcený svaté Barboře. O jeho existenci svědčí i první písemná zmínka o Barborce z roku 1412. Starší stavbu později nahradila kaple, kterou dnes na vrchu vidíme. Některé gotické architektonické články byly při její výstavbě použity znovu.
Kaple Petřvaldů a nedokončený klášter
Současná kaple vznikla v letech 1672 až 1673 z iniciativy Hanuše Zikmunda Petřvaldského, majitele buchlovského panství. V popisech se její architektura označuje jako raně barokní, případně jako pozdní moravský manýrismus. Stavba má půdorys řeckého kříže a uprostřed ji završuje kopule, která jí dodává výraznou, kompaktní siluetu.
Jméno architekta není zcela jisté. Tradičně se s návrhem spojuje Giovanni Pietro Tencalla, objevují se však také názory, které uvažují o Janu Křtiteli Ernovi nebo dalších autorech. Jisté je, že kaple měla být součástí většího duchovního areálu. Na její severní straně měl vyrůst klášter trinitářů pro šest řeholníků, z plánovaného projektu však zůstaly pouze základy.
Pod kaplí byly vybudovány čtyři hrobky. Sloužily jako místo posledního odpočinku příslušníků rodů Petřvaldů a Berchtoldů, tedy šlechtických rodin spojených s buchlovským panstvím. Za hlavním vstupem byli pohřbíváni také františkánští mniši, kteří souviseli s nedalekou poustevnou.
Interiér plný detailů
Barborka není působivá jen svou polohou. V interiéru se nachází hlavní oltář z přelomu 17. a 18. století, postranní oltáře zasvěcené svatému Zikmundovi a svaté Ludmile, zlacená kazatelna a náhrobky šlechtických rodin. Pozornost přitahuje především náhrobek Zikmunda II. a Josefiny Berchtoldových. Jeho součástí je terakotový renesanční reliéf Madony s Ježíškem z florentského okruhu dílny della Robbiů.
Na hlavním portálu návštěvníci najdou erb stavebníka a jeho manželky Anny Marie Serényiové. Kamenická výzdoba pokračuje na oknech a balustrádě galerie. Pozdně gotická socha Madony, která původně patřila k hlavnímu oltáři, je dnes uložena ve sbírkách hradu Buchlova.
Poutní místo, které se znovu probudilo
Kaple byla v roce 1784 uzavřena, její duchovní význam však nezanikl. Poutní tradice se v 19. století obnovila a s přestávkami pokračuje dodnes. Poutě se pojí především se svátky Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Právě spojení sakrální památky, rodové hrobky a živého poutního místa dává Barborce osobitou atmosféru, kterou nelze vnímat pouze jako architektonickou zajímavost.
Výlet z Buchlova na Modlu
Nejjednodušší přístup vede od hradu Buchlova. Kaple je vzdálena přibližně půl kilometru až jeden kilometr podle zvolené trasy a pěšky se k ní dostanete zhruba za 15 až 20 minut. Výlet lze spojit s prohlídkou hradu i s dalšími trasami v Chřibech, kde nechybějí lesní cesty a skalní útvary.
Interiér kaple nemusí být otevřený kdykoli. Zpřístupnění bývá spojeno zejména s letní sezonou a poutěmi; aktuální podmínky je proto vhodné před cestou ověřit u správy hradu Buchlova. Protože jde zároveň o archeologicky významné místo, je důležité držet se značených cest, respektovat památkovou ochranu a nesbírat žádné archeologické nálezy.