Baťův kanál se připravuje na další významný krok. Po prodloužení souvisle splavného úseku směrem k Hodonínu se chystá také severní spojení s Kroměříží. Vodní cesta by se tím přiblížila městu, které je díky zámku, zahradám a historickému centru jedním z nejvýznamnějších turistických cílů Zlínského kraje.
Jez Bělov je poslední zásadní překážkou
Mezi Otrokovicemi a Kroměříží dnes vodní dopravu přerušuje jez Bělov. Právě u něj má vzniknout nová plavební komora, která překoná výškový rozdíl a spojí dva dosud oddělené úseky. Plánované prodloužení k městu měří podle způsobu vymezení přibližně 10 až 12 kilometrů.
Komora má mít užitné rozměry 38,5 × 5,3 × 1,5 metru. Navazuje tak na parametry komor na stávající trase a umožní průjezd plavidel dlouhých přibližně 20 metrů, širokých nejvýše pět metrů a s ponorem do 1,2 metru. Nejde přitom jen o samotnou komoru. Součástí záměru jsou také horní a dolní rejdy, čekací stání, veřejné přistávací místo, provozní objekt a nové přemostění silnice přes jez a dolní ohlaví.
Provozní budova má pracovat s prvky takzvané baťovské architektury, mimo jiné s ostře pálenými cihlami. Technická stavba tak může připomenout průmyslové kořeny vodní cesty, která vznikala v letech 1934 až 1938 původně především kvůli přepravě lignitu, zavlažování a úpravě vodních poměrů v údolí Moravy.
Dvě různá místa pro lodě v Kroměříži
Budoucí vodní zázemí ve městě se skládá ze dvou odlišných částí. Na Erbenově nábřeží se plánuje menší přístaviště určené ke krátkodobému zastavení. Molo dlouhé zhruba 60 metrů by mělo podle projektových podkladů obsloužit přibližně tři až dvanáct lodí, především v sezoně od jara do podzimu. Plánovaná výstavba je uváděna na období od září 2026 do září 2027.
Pro návštěvníka bude důležitá hlavně poloha blízko centra. Loď by zde mohla být začátkem nebo koncem výletu spojeného s procházkou k Arcibiskupskému zámku, Podzámecké zahradě a Květné zahradě. Celý komplex je zapsán na seznamu UNESCO, takže případné napojení na Baťův kanál by propojilo vodní turistiku s jedním z nejcennějších historických míst Moravy.
Větší rekreační přístav má vyrůst u letiště poblíž soutoku Moravy s Kotojedkou. Počítá se s kapacitou přibližně 80 plavidel a s krátkodobým, střednědobým i dlouhodobým stáním. Přístav má nabídnout servisní centrum, sociální zařízení, doplňování vody a elektřiny, odčerpání odpadních vod, odběr odpadů i tankování. Součástí návrhu je také sjezd pro spouštění lodí, stacionární jeřáb a kryté stání pro dvě plavidla Policie České republiky.
Od řeky Moravy má přístav dělit jen krátký, přibližně čtyřicet metrů dlouhý plavební kanál. Lodě by stály u plovoucích mol s kolmými výložníky. Rozdíl mezi oběma záměry je tedy zásadní: Erbenovo nábřeží má sloužit hlavně výletníkům, zatímco přístav u letiště nabídne dlouhodobější péči o plavidla a technické zázemí.
Modernizace s ohledem na řeku a její obyvatele
Rozšíření vodní cesty se neobejde bez zásahů do citlivého území kolem Moravy. Podmínky posouzení vlivů na životní prostředí proto zahrnují například rybí přechod u jezu Bělov, který má zachovat migrační prostupnost pro vodní živočichy. Počítá se také s úpravami zaústění Panenského a Novodvorského potoka, vznikem lokálního biocentra Vlčetín a s opatřeními souvisejícími s přemostěním vjezdového kanálu do přístavu.
Rozvoj tak navazuje na průběžnou obnovu historické infrastruktury. Plavební komory z třicátých let se postupně opravují, například ve Spytihněvi a ve Veselí nad Moravou. Baťův kanál se tak mění dvěma směry současně: novými stavbami rozšiřuje svou dosah a opravami udržuje původní technické dědictví.
Plavba do Kroměříže zatím zůstává plánem
Baťův kanál původně po útlumu průmyslové dopravy v roce 1972 zanikl, pro rekreační plavbu se znovu otevřel v roce 1995. Po dokončení komory Rohatec–Sudoměřice má být od května 2026 souvisle splavný úsek z Otrokovic až do Hodonína v délce přibližně 60 kilometrů. Kroměříž však v této síti zatím napojená není.
U záměru plavební komory Bělov a přístaviště Kroměříž bylo zahájeno povolovací řízení a v prosinci 2025 vydal krajský úřad rozhodnutí o povolení záměru. Dostupné dokumenty zároveň uvádějí, že proti rozhodnutí bylo v lednu 2026 podáno odvolání. Stav proto nelze označovat za definitivně uzavřený. Podle dříve uváděných plánů se počítalo se zahájením stavby komory v roce 2027 a velkého přístavu v roce 2028, termíny se však mohou změnit.
Kroměříž přitom nabízí plavby po Moravě už dnes. Místní vyhlídková loď Bruno podniká v sezoně přibližně dvouhodinové okruhy směrem ke Kvasicím a zpět. Jde ale o místní výlet, nikoli o průjezdné spojení s hlavní trasou Baťova kanálu. Pokud se plánované stavby podaří uskutečnit, mohla by se Kroměříž stát nejen zastávkou vyhlídkových lodí, ale skutečným severním cílem vodní cesty.