Jen málokterá česká zahrada působí tak přesně jako Květná zahrada v Kroměříži. Na první pohled zaujme pravidelnými záhony a dlouhou kolonádou, při delší procházce se však odhalí jako promyšlený barokní prostor, v němž má své místo téměř každý pohled. Libosad vznikl ve druhé polovině 17. století z podnětu olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna a dnes patří k nejcennějším zahradním památkám v Česku.
Barokní zahrada jako geometrický obraz
Hlavní část areálu budovaná přibližně v letech 1665 až 1675 má podobu velkého obdélníku o rozměrech zhruba 485 × 300 metrů. Její kompozice stojí na osové souměrnosti a přesně vedených průhledech. Na projektu se podíleli italští architekti Filiberto Luchese a po jeho smrti Giovanni Pietro Tencalla. V zahradě se tak potkává italská pozdně renesanční tradice s nastupujícím francouzským barokním klasicismem.
Výraznou hranici areálu tvoří 244 metrů dlouhá arkádová kolonáda. Její galerie je zdobena sochami a bustami a od počátku měla nejen reprezentativní, ale také vstupní funkci. Když návštěvník pokračuje do nitra zahrady, postupně se před ním skládají geometrické partery, nízké špalíry, živé stěny, labyrinty, fontány a bazény.
Rotunda, skleníky a stopy původního využití
Centrem hlavní části je osmiboká rotunda, postavená v letech 1666 až 1668 podle Tencallova projektu. Nejde pouze o výraznou stavbu uprostřed zahrady. Její interiér ukrývá centrální sál, umělé jeskyně, kamenné místnosti i štukovou, malířskou a sochařskou výzdobu doplněnou vodními prvky. Prohlídka s rotundou proto nabízí jiný zážitek než běžná procházka venkovními partery.
Libosad nebyl od začátku jen místem reprezentace. Některé jeho části sloužily také k pěstování ovoce a vzácných rostlin. Dochované historické skleníky připomínají návaznost na pěstování exotické vegetace v 19. století. Podle Národního památkového ústavu se podobná kontinuita v Česku zachovala už jen v Květné zahradě a v Lednici. Od roku 2011 se zde pravidelně konají také výstavy kamélií.
Proč je Květná zahrada památkou UNESCO
Květná zahrada tvoří spolu s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou jeden celek zapsaný od roku 1998 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Organizace oceňuje především úplnost a zachovalost celého rezidenčního komplexu i jeho vliv na vývoj barokních zahrad ve střední Evropě.
Důležitým svědectvím o původní podobě Libosadu je soubor rytin vydaný roku 1691. Zachycuje jednotlivé části zahrady krátce po jejich založení a později posloužil jako podklad pro obnovu raně barokního vzhledu. Návštěvník tak dnes neprochází náhodně komponovaným parkem, ale prostorem, jehož řád má kořeny v 17. století.
Zahrada neslýchaná: zpřístupnění pro neslyšící
Květná zahrada má zajímavý příběh také z hlediska přístupnosti. V roce 2015 zde vznikl projekt Zahrada neslýchaná, připravený ve spolupráci s poradenským centrem pro sluchově postižené a městem Kroměříž. Jeho součástí byl samoobslužný průvodce v tabletu s videonahrávkami v českém znakovém jazyce. Tehdejší nabídku doplňovala také komentovaná prohlídka s tlumočením do znakového jazyka.
Projekt upozornil na důležitou věc: běžný psaný český text nemusí být pro všechny neslyšící plnohodnotnou náhradou znakového jazyka. Přístupnost proto neznamená pouze odstranit fyzickou překážku, ale také nabídnout informace způsobem, který odpovídá různým komunikačním potřebám.
Zapůjčení tabletu je spolehlivě doloženo pro období kolem roku 2015, aktuální web zahrady však jeho dnešní dostupnost výslovně nepotvrzuje. Návštěvníci, kteří by tuto službu potřebovali, by si proto měli její fungování předem ověřit na pokladně nebo u správy areálu. K dispozici je telefon +420 723 962 891 a e-mail kvetnazahrada@npu.cz.
Prakticky před návštěvou
Květná zahrada leží na adrese Generála Svobody 1192 v Kroměříži. Zvolit lze běžný vstup bez průvodce, komentovanou prohlídku nebo variantu s rotundou. Délka jednotlivých okruhů i jejich podmínky se liší a sezónní program může zahrnovat například výstavy kamélií, speciální akce nebo Víkend otevřených zahrad. Otevírací doba i ceny se v průběhu roku mění, proto je vhodné ověřit konkrétní termín před cestou.
Do areálu není povolen vstup se zvířaty. Největší smysl má návštěva tehdy, když si člověk nechá čas nejen na kolonádu a rotundu, ale také na pomalé sledování vztahů mezi cestami, záhony a průhledy. Květná zahrada totiž svou hodnotu neukazuje jediným exponátem. Její kouzlo vzniká postupně, v pohybu a v přesně dávkovaných pohledech.