Největší poklad Arcidiecézního muzea Kroměříž neleží v moderní výstavní hale, ale v autentických sálech barokního arcibiskupského sídla. Návštěvník tu prochází místy, která sama o sobě vyprávějí dějiny, a zároveň si prohlíží sbírky olomouckých biskupů. Právě spojení umění, historie a působivého zámeckého prostředí dává kroměřížskému muzeu výjimečný charakter.
Muzeum uvnitř historického sídla
Arcidiecézní muzeum Kroměříž vzniklo v roce 2007 jako detašované pracoviště Muzea umění Olomouc. Nejde tedy o samostatný objekt, kam by se návštěvník vydal mimo zámek. Muzeum odborně spravuje a zpřístupňuje rozsáhlé arcibiskupské sbírky přímo v areálu na Sněmovním náměstí.
Celý soubor čítá přibližně 105 000 exemplářů. Patří do něj obrazy, kresby a grafiky, mobiliář, mince a medaile, hudebniny i knihy. Stálé prezentace zahrnují obrazárnu, historické knihovny, Kabinet zahradní kultury, Kabinet hudby a Kabinet mincí a medailí. Muzeum se kromě péče o sbírky věnuje také krátkodobým výstavám.
Obrazárna evropského významu
Hlavním magnetem je obrazová sbírka, jejíž počátky jsou spojeny s olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Ten ji začal budovat ve druhé polovině 17. století, v době, kdy se Kroměříž proměňovala v reprezentativní rezidenci s ambicí odpovídající významu biskupského dvora.
Kroměřížská část dnes čítá téměř 500 obrazů uložených v historických sálech a zámecké obrazárně. Návštěvníci zde uvidí přibližně 85 vybraných originálů evropských mistrů od gotiky po rokoko. Mezi známá jména patří Tizian nebo Anthonis van Dyck. Oficiální prezentace zámku řadí kolekci k nejvýznamnějším evropským obrazovým sbírkám.
Obrazárna však není zajímavá jen jednotlivými slavnými díly. Důležitý je také způsob, jakým jsou obrazy zasazeny do původního rezidenčního prostředí. Umění tu nepůsobí jako izolované exponáty, ale jako součást reprezentace, vzdělání a duchovního života aristokratického a církevního dvora.
Hudba, knihy a mince jako svědectví o vzdělanosti
Méně nápadnou, ale mimořádně cennou částí kroměřížského dědictví je hudební archiv. Piaristé přišli do města roku 1687 a jejich kolej se téměř dvě století věnovala hudebnímu vzdělávání mladých fundatistů. Dochovalo se 282 hudebnin a podle Muzea umění Olomouc patří tento archiv mezi světově významné.
Také zámecká knihovna nabízí pohled do kulturního zázemí biskupské rezidence. Uchovává přibližně 60 000 svazků, více než 400 rukopisů a téměř 200 prvotisků. Její základní rozvoj souvisí s Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna, který roku 1691 věnoval olomouckému biskupství významnou část svého majetku a uměleckých sbírek.
Kabinety mincí a medailí pak připomínají politické i kulturní vazby církevních vládců. K vidění jsou například ražby salcburských arcibiskupů od 12. do konce 18. století, mezi nimi tolary, dukáty, zlatníky, krejcary i příležitostné medaile s vedutami a historickými výjevy.
Od středověkého hradu k UNESCO
Dějiny muzea nelze oddělit od dějin samotného zámku. Nejstarší biskupské sídlo souvisí s hradem biskupa Bruna ze Schauenburgu, o němž se písemné prameny poprvé zmiňují roku 1435. Renesanční podobu areálu dále utvářeli biskupové Stanislav Thurzo a Stanislav Pavlovský.
Třicetiletá válka zámek poškodila, a tak Karel z Lichtensteinu-Castelcorna zahájil rozsáhlou obnovu. Na přestavbě se podíleli Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Ve stejné době vznikala také Květná zahrada, dnes jedna z nejcennějších součástí kroměřížského památkového celku.
Arcibiskupský zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou je od roku 1998 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Národní památkový ústav jej označuje za mimořádný příklad barokního rezidenčního komplexu. Pro návštěvníka to znamená, že jediná prohlídka může spojit galerii, architekturu i historickou krajinu.
Co čekat při návštěvě
Pro zájemce o sbírky je určen především okruh Cesta dědictví. Zahrnuje obrazárnu, Manskí sál a kabinet mincí, knihovnu, věž i klenotnici a trvá přibližně 80 minut. Kapacita prohlídky je omezená, proto je rozumné ověřit aktuální podmínky předem. Provoz se řídí návštěvním režimem arcibiskupského zámku, který se během roku mění.
V sezoně 2026 je součástí tohoto okruhu také výstava Figura contemplativa. Lidské tělo v umění od antiky po současnost ze sbírky Patrika Šimona. Výstava probíhá od 11. června do 6. září 2026 a sleduje proměny zobrazování lidské figury v malbě, sochařství, kresbě i grafice. Návštěvu muzea lze doplnit prohlídkou reprezentačních sálů, zámecké věže, Květné zahrady nebo volně přístupné Podzámecké zahrady.