Jen málokterá výprava do české přírody nabídne možnost procházet se přímo po místě, kde před desítkami tisíc let žili lidé paleolitu. Naučná stezka Po stopách lovců mamutů v Lesíku Chrástka u Boršic měří přibližně jeden kilometr a spojuje nenáročnou procházku s příběhem významné archeologické lokality.
Nejde přitom jen o obecnou představu pravěku. Chrástka je skutečným místem nálezů, které dokládají přítomnost lidí moravského gravettienu, respektive pavlovienu. Právě tento odborný kontext dává krátké stezce její největší kouzlo: návštěvník si neprohlíží pravěk pouze jako vzdálenou expozici, ale poznává ho v krajině, kde po něm zůstaly konkrétní stopy.
Od mamutího klu k archeologickému výzkumu
První známý nález z Chrástky pochází z roku 1902. Místní obyvatel František Suchánek tehdy objevil přibližně metr dlouhý mamutí kel a další zvířecí kosti. O několik desetiletí později, v roce 1939, zde pod vedením archeologa Viléma Hrubého začal první odborný výzkum.
Výsledky ukázaly, že nejde o náhodné místo, kde se pouze zachovaly pozůstatky pravěkých zvířat. Archeologové objevili přibližně 1 500 kamenných artefaktů – od úštěpů a čepelí přes škrabadla a rydla až po vrtáky a hroty. Výzkumy pokračovaly také v letech 1996 až 1997 a 2005 až 2008. Z celkem 24 sond pochází více než 540 dalších artefaktů a téměř 5 000 zvířecích kostí a jejich fragmentů.
Co prozradily kosti a kamenné nástroje
Nálezy pomáhají rekonstruovat prostředí, v němž lidé v Chrástce žili přibližně před 30 000 lety. Zastoupen je například mamut srstnatý, nosorožec srstnatý, kůň sprašový, sob polární, vlk, medvěd jeskynní, rosomák sibiřský, polární liška nebo zajíc bělák. Z lokality jsou uváděny pozůstatky dvou dospělých mamutů a jednoho mláděte.
Označení „lovci mamutů“ je pro popularizaci srozumitelné, skutečný život tehdejších komunit však byl pestřejší. Kamenné nástroje, zvířecí kosti i vrstvy půdy společně vypovídají o obživě, výrobě, pohybu krajinou a způsobu osídlení. Právě taková témata návštěvníkům přibližuje stezka.
Pravěk názorně a bez filmových klišé
Na trase čeká jedenáct informačních panelů. Věnují se například obydlím, výrobě nástrojů a keramiky, dopravě, stravování, víře nebo počátkům umění. Výklad doplňují ilustrace Libora Baláka, autora, který navázal na tradici realistického zobrazování pravěku spojenou se Zdeňkem Burianem.
Zajímavým prvkem jsou také popularizační části označované jako vymítači mýtů a pověr. Ty se snaží uvádět na pravou míru některé zažité představy o životě v paleolitu. Stezka tak nezůstává u efektních obrazů mamutů a ozbrojených lovců, ale nabízí i srozumitelný pohled na to, co lze z archeologických nálezů skutečně vyčíst.
Výklad doplňují dřevěné plastiky v životní velikosti. V lesíku se objevují mamut, medvěd, srnci, vlk i postavy lovců mamutů. Řezbář Martin Cigánek z Valašských Klobouk vytvořil také další výrazné prvky, například stylizované zvířecí stopy a šamanský sloup. Na trase nechybějí krytá místa k odpočinku.
Krátký výlet pro rodiny i školní skupiny
Stezka je nenáročná a hodí se pro rodiny s dětmi, seniory i školní výpravy. Přibližně kilometrový okruh lze zvládnout bez velké časové náročnosti, přesto nabízí dostatek zastavení, která děti přirozeně vedou k otázkám: Jak se pravěcí lidé živili? K čemu sloužily jednotlivé nástroje? Jak poznáme, která zvířata tehdy v krajině žila?
Do Lesíku Chrástka se podle turistických popisů přijíždí z Boršic směrem na Tučapy a u lokality bývá uváděna zpevněná odstavná plocha na konci obce. Tento údaj je vhodné před cestou ověřit v aktuálních mapových podkladech. Stezka je podle dostupných informací přístupná celoročně, stav venkovních panelů a dřevěných prvků se však může v průběhu času měnit.
Projekt obce Boršice vznikl ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a archeologickým oddělením Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Slavnostně otevřen byl 22. září 2017. Chrástka tak dnes nabízí příjemný rodinný výlet i připomínku toho, že velké příběhy české krajiny se někdy ukrývají v nenápadném lesíku za obcí.