Jen málokterý pomník v české krajině tak názorně ukazuje, jak se mění význam veřejných symbolů. Litinová socha císaře Josefa II. v Kunraticích u Cvikova byla nejprve výrazem úcty k panovníkovi, po vzniku Československa se stala nežádoucí připomínkou habsburské monarchie a nakonec se po letech znovu vrátila do středu obce. Dnes stojí před areálem mateřské a základní školy, nedaleko mostu přes Svitávku.
Vzpomínka na císařovu návštěvu
Josef II. Kunratice navštívil 16. září 1779. Právě tato událost se stala hlavním důvodem, proč zde o více než sto let později vznikl jeho pomník. Iniciativy se ujal starosta Josef Grohmann a na pořízení sochy přispívali sami obyvatelé. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 18. června 1882 na zahradě zdejší školy.
Socha je v životní velikosti a původně měla bronzovaný povrch. Císař je zobrazen v dobovém stejnokroji, s kordem po boku a listinou v levé ruce. Ta připomíná patent o zrušení nevolnictví, který Josef II. vydal roku 1781. Právě reformy a obraz panovníka nakloněného poddaným vysvětlují, proč byl v některých částech českých zemí vnímán jako lidový císař.
Pomník jako součást upraveného místa
Původní monument nestál osamoceně. Tvořily jej tři kamenné stupně a tvarovaný podstavec z hvozdského pískovce. Na čelní straně byla mramorová deska s německým věnováním, které Josefa II. označovalo za nezapomenutelného lidového císaře.
Okolí pomníku mělo také svou promyšlenou výsadbu. V roce 1907 kolem sochy vysadil Spolek divadelních ochotníků společně s Německým tělocvičným spolkem Eiche čtyři pyramidové duby. Obec k nim přidala dva stříbrné smrky. Pomník tak nebyl jen kamenem a kovem, ale také součástí upraveného veřejného prostoru, kde se mohli obyvatelé setkávat a připomínat si místní dějiny.
Od zakrytí k ukrytí
Po vzniku Československa se však pohled na císařské pomníky změnil. Habsburské symboly se ocitly v nemilosti a v Kunraticích byl pomník v roce 1920 zakryt dřevěným bedněním. To 8. května 1921 odstranila místní mládež. Později zmizela také mramorová deska.
Dne 14. května 1923 byla socha úředně odstraněna. Místní ji podle obecní kroniky naložili na vůz ozdobený věnci a odvezli ke stavení rolníka Josefa Mittera čp. 146. Právě tam našla útočiště. Příběh tak není jen dokladem politické změny, ale i toho, že se obyvatelé s pomníkem úplně rozloučit nechtěli.
Původní podstavec mezitím dostal nové využití a posloužil pro pomník Hansi Kudlichovi. I tato epizoda ukazuje, jak se v obci proměňovaly významy a podoby veřejných památek.
Návraty a další stěhování
Další osudy sochy jsou zachyceny především v turistických popisech a nejsou ve všech detailech nezávisle potvrzeny. Podle nich byla během druhé světové války ohrožena sběrem kovových pomníků. Po válce se znovu objevila a byla umístěna do středu Kunratic. V roce 1980 měla být převezena do Okresního vlastivědného muzea v České Lípě, roku 1992 se objevila u motorestu U císaře poblíž bývalého nádraží a v roce 1996 se vrátila do centra obce.
Dnes tedy Josef II. stojí znovu na veřejně přístupném místě, před školou a v blízkosti obecního úřadu, který se nachází přes silnici. Nejde o objekt s návštěvní dobou ani vstupným. Sochu si lze prohlédnout při procházce Kunraticemi a návštěvu spojit s kostelem Povýšení svatého Kříže, kamenným mostem se sochou svatého Jana Nepomuckého, morovým sloupem nebo výpravou do okolní krajiny.
Kunratický pomník není pouze připomínkou panovníka, který obcí kdysi projel. Je také názorným svědkem toho, jak se během jediného století měnil vztah obyvatel k minulosti, státní moci i vlastním symbolům. Právě díky svému pohnutému osudu patří k nejzajímavějším drobným památkám v okolí Cvikova.