Drobné pískovcové sloupky tu připomínají vějíř nebo varhany. Na Dutém kameni u Cvikova je vytvořila příroda v místě, kde se svrchnokřídový pískovec setkal s třetihorní bazickou vyvřelinou. Výsledkem je asi 600 metrů dlouhý zalesněný skalní hřbet, který patří k pozoruhodným, i když méně známým místům Českolipska.
Přírodní památka leží v katastrálním území Drnovec, který spadá pod Cvikov, a zasahuje také do sousedních Kunratic u Cvikova. Chráněné území má rozlohu přibližně 6,63 hektaru a oficiálně bylo vyhlášeno 6. září 1963. Jeho hodnota nespočívá jen v samotných skalách, ale také v historických úpravách, které zde na začátku 20. století vytvořily výletní místo.
Skály, které připomínají varhany
Nejvýraznější partie Dutého kamene vznikly neobvyklým rozpukáním pískovce. V kontaktu s vyvřelou horninou se hornina přeměnila a rozčlenila do sloupcovitých a deskovitých tvarů. Skalní útvary označované jako Vějíř nebo Varhany tvoří štíhlé pískovcové sloupky uspořádané do vějíře. Podle místních popisů mohou být široké jen několik centimetrů a vystupovat až zhruba tři metry vysoko.
Název Dutý kámen původně nejspíš označoval izolovanou skalní věž s dutinou a otvory, které připomínaly oči nebo ouška. Později se pojmenování rozšířilo na celý hřbet. Při procházce tak návštěvník neobjevuje jediný dominantní balvan, ale soubor skalních stěn, věží a výchozů rozptýlených v lesním prostředí.
Výletní cesta s reliéfy a kamenným stolem
Dutý kámen není jen geologickou učebnicí pod širým nebem. Už na začátku historicky upravené cesty stojí Karolínin odpočinek, kamenné odpočívadlo s lavicí a reliéfem koruny. Ve skalách se nachází také reliéf hlavy s vavřínem, lyrou a mečem. Podle regionálního popisu vznikl v roce 1913 u příležitosti stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera.
O zpřístupnění místa se zasloužil Horský spolek pro nejsevernější Čechy, německy Gebirgs-Verein für das Nördlichste Böhmen. V pramenech se objevují roky 1913 i 1914, které se vztahují k různým etapám úprav. Zatímco s rokem 1913 souvisí vyhlídková úprava a reliéf, na kamenném stole je uvedeno datum 19. července 1914. Starší zmínky o ochraně území proto není vhodné zaměňovat s pozdějším oficiálním vyhlášením přírodní památky.
Široký kámen a historické sluneční hodiny
Za nejzajímavějším výhledem vede cesta po hřbetu ke skále Široký kámen. Výstup usnadňuje schodiště vytesané přímo do pískovce; jeden z popisů uvádí 38 kamenných stupňů. Na vrcholu čeká osmihranný kamenný stůl s lavicí a výhledem směrem k Drnovci, Cvikovu a okolní krajině.
Na horní ploše stolu se dochoval ciferník slunečních hodin se zapuštěným hrotem, jehož stín ukazoval čas. Původně zde stála také astronomicko-geografická orientační tabule s údaji o směrech a vzdálenostech k evropským městům. Dnes je třeba mluvit spíše o pozůstatcích tohoto zařízení: zachoval se především ciferník a hrot. Na kameni lze číst také historické údaje o místní odchylce od středoevropského času a o zeměpisné poloze místa.
Krátká cesta, která vyžaduje opatrnost
K Dutému kameni se přichází od silnice I/13 mezi Cvikovem a Jablonným v Podještědí, v prostoru u Drnovce. Od silnice pokračuje pěší cesta lesem ke skalnímu hřbetu a dále k vyhlídce. Starší turistické popisy doporučují využít okolí motorestu Dutý kámen, později byla poblíž památky vybudována také parkovací stání. Jejich aktuální dostupnost i dopravní značení je však vhodné před cestou ověřit.
Trasa není náročná délkou, ale místy vede po nerovném terénu, kolem skal a po zbytcích tesaných schodů. Na vyhlídce je namístě zvýšená opatrnost, zvlášť za mokra a při pohybu dětí. Návštěvníci by měli respektovat režim přírodní památky, neodlamovat části skal, nepoškozovat historické reliéfy a držet se povolených cest. Dutý kámen odmění především ty, kteří nespěchají: během krátkého výletu tu mohou sledovat geologický příběh krajiny i stopy po době, kdy se výletníci učili číst svět podle kamene a slunce.