Životní příběh Maji Plisecké se ve Werichově vile představí jako komorní divadelní portrét. Inscenace Já Plisecká souboru ProART Company se uskuteční v úterý 8. prosince 2026 od 19 hodin. Nabídne pohled na mimořádnou baletní osobnost, její slavné role i okolnosti, v nichž se jako umělkyně musela prosazovat.
Bilancování uprostřed kariéry
Tvůrci zasazují děj do chvíle, kdy je Maja Plisecká přibližně padesátiletá a během rekonvalescence se ohlíží za dosavadním životem. Její bilancování probíhá v rozhovoru se dvěma zahraničními novináři. Nejde přitom jen o vzpomínání na úspěchy, ale také o návrat k rozhodnutím, překážkám a vztahu mezi osobní svobodou a kulturní mocí.
Inscenace vychází z autobiografií Já Maja a Neztratit držení. Prostřednictvím divadla, výrazového tance a baletu připomíná Pliseckou jako umělkyni, která dokázala spojit technickou suverenitu s výraznou osobností. Její příběh zároveň ukazuje, jak silně mohla být kariéra sovětské umělkyně provázána s politickými a společenskými poměry své doby.
Carmen, Odeta i Umírající labuť
Dramaturgie připomíná řadu rolí a choreografií, které se staly součástí Pliseckého uměleckého odkazu. Patří mezi ně Carmen, Odeta a Odilie z Labutího jezera, Kitri, Anna Kareninová, Umírající labuť nebo Bolero. Každá z těchto postav představuje jiný typ pohybového a hereckého výrazu, a právě jejich prostřednictvím může představení zachytit proměny umělkyně na jevišti i mimo něj.
Autorem inscenace je Martin Dvořák, který se ujal také režie a choreografie. Hudební složka propojuje tvorbu Jana Hanáka, známého jako SONORITY, s hudbou Petra Iljiče Čajkovského, Maurice Ravela, Rodiona Ščedrina a dalších skladatelů. Výsledkem má být vícevrstevnaté představení, v němž se mluvené slovo přirozeně potkává s pohybem a hudbou.
Večer v domě Jana Wericha
Volba Werichovy vily dodává inscenaci zajímavý kontext. Historický dům na Kampě je spojen především s Janem Werichem, připomíná však také Jiřího Voskovce, Jaroslava Ježka, Vladimíra Holana a další osobnosti české kultury. Představení o slavné baletce tak zazní v prostoru, který má vlastní silnou divadelní a uměleckou paměť.
Historie objektu sahá nejméně do 16. století. První zmínka o stavbě dnešní vily pochází z roku 1580, později zde působila koželužna a dům byl spojen také s rodem Nosticů či pobytem Josefa Dobrovského. Po povodni v roce 2002 prošel obnovou. Od roku 2015 jej má v pronájmu Museum Kampa a od roku 2017 zde funguje stálá expozice a multikulturní centrum.
Dnes vila hostí výstavy, koncerty, diskuse, workshopy i divadelní program. Návštěva představení proto může být příležitostí poznat nejen samotnou inscenaci, ale také místo, které patří k výrazným kulturním adresám historické Prahy.
Praktické informace k návštěvě
Werichova vila se nachází na adrese U Sovových mlýnů 501/7, Praha 1 – Malá Strana. Prosincové představení začíná v 19 hodin. Vstupenky jsou podle aktuálního programu nabízeny v několika kategoriích; jejich dostupnost a ceny je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele nebo v prodejním systému.
Program vily uvádí základní vstupné 470 korun, studentské a seniorské 350 korun a mecenášskou vstupenku s garancí první řady za 590 korun. Obsazení se může před prosincovým termínem změnit: zatímco některé údaje uvádějí Petru Padriánovou, soubor ProART avizuje od srpna 2026 její nahrazení Amálií Malinovou.
Večerní představení lze spojit s prohlídkou stálé expozice věnované Janu Werichovi a Osvobozenému divadlu. Běžná návštěvní doba vily končí v 18 hodin, proto je dobré počítat s tím, že divadelní program má vlastní režim.