Na první pohled může Goethova skalka působit jako malé skalní město ukryté v lese. Ve skutečnosti jde o mimořádně odolnou křemennou žílu, kterou okolní horniny postupně odhalily. Přibližně 400 metrů dlouhý masiv je několik metrů široký a místy vystupuje až 15 metrů nad okolní terén. Šedé a bílé skalní útvary patří k nejvýraznějším geologickým místům Karlovarského kraje.
Křemenný val nad Skalkou
Goethova skalka leží u místní části Skalka v obci Hazlov. Chráněné území má rozlohu 2,568 hektaru a přírodní památkou bylo vyhlášeno 6. října 1972. Předmětem ochrany je část takzvaného ašského křemenného valu – skupina skal, které vznikly vypreparováním odolné křemenné žíly.
Nejvyšší bod lokality, Goethův vrch, dosahuje nadmořské výšky 670 metrů. Křemenné stěny a balvany tu vytvářejí členitý terén, který vyniká zejména v kontrastu s okolním lesem. Právě geologický původ dává místu jeho charakter: nejde o náhodně roztroušené kameny, ale o odkrytou část souvislého horninového tělesa.
V okolí rostou především lesní dřeviny, například borovice a bříza. Skalní povrch doplňují mechorosty a lišejníky. Návštěva tak není jen krátkou zastávkou u skal, ale také příležitostí vnímat, jak se na neobvyklém podloží utváří lesní prostředí.
Místo, které si oblíbil Goethe
Romantický vzhled skal přitahoval pozornost už v době, kdy Ašsko procházeli cestující mezi Čechami a Saskem. Johann Wolfgang Goethe navštívil Čechy celkem sedmnáctkrát v letech 1785 až 1823. V roce 1806 nahradila starou cestu z Weimaru do Františkových Lázní přes Nebesa a Skalku nová silnice na Aš. Vedla kolem bílých skal, u nichž se Goethe podle regionálních materiálů rád zastavoval.
Jeho vztah k místu připomíná pamětní deska vsazená do balvanu poblíž lokality. Nechal ji zhotovit ruská velkokněžna Marie Pavlovna. Skály se proto dodnes objevují také pod názvy Goethovy skály nebo Skalní město, oficiální název přírodní památky však zní Goethova skalka.
Krátký výlet ze Skalky
Nejjednodušší přístup vede po modré turistické značce z místní části Skalka. U skal lze výlet spojit s pokračováním směrem k Nebesům nebo Aši. Trasa je vhodná především pro návštěvníky, kteří chtějí během krátké vycházky spojit geologii, historii a lesní krajinu Ašska.
Goethova skalka nemá klasické návštěvnické centrum ani jednoznačnou poštovní adresu. Při plánování cesty je proto praktičtější hledat ji podle názvu přírodní památky, místní části Skalka a turistické mapy. Starší materiály někdy zmiňují naučnou stezku kolem skal, podle dostupných údajů však zanikla, a není proto vhodné spoléhat na její současnou existenci.
Nejzápadnější lezecká lokalita v Česku
Skály mají význam také pro horolezce. Goethovy skály jsou uváděny jako nejzápadnější lezecká oblast v České republice. Výstupy měří přibližně od pěti do třiceti metrů a lezecký sektor tvoří řada pojmenovaných věží a stěn.
Sportovní využití však musí zůstat podřízené ochraně přírodní památky. Lezení bývá povoleno celoročně, pravidla se ale mohou měnit a je nutné ověřit aktuální podmínky. Samozřejmostí je šetrný pohyb, zákaz poškozování skal a respektování případných omezení, například v době hnízdění. I bez lezeckého vybavení přitom lokalita nabízí dostatek důvodů k návštěvě: výrazný křemenný masiv, stopu slavného básníka i klidný výlet v krajině nad Skalkou.