Jen málokteré muzeum dokáže tak názorně propojit dějiny stavby s příběhem celého města. Muzeum Hluk sídlí v historické tvrzi na náměstí Komenského, v masivním objektu, který stojí na pravém břehu potoka Okluky. Návštěva tu proto nezačíná až u vitrín. Samotná budova je jedním z nejcennějších exponátů.
Tvrz, která vyrostla z vodního opevnění
Hlucká tvrz je považována za nejstarší památku města. Listina z roku 1303 se podle městských podkladů vztahuje k tehdejšímu dřevěnému opevněnému sídlu, přímá písemná zmínka o tvrzi pak pochází z roku 1391. Původně šlo o dřevěnou gotickou vodní tvrz, která měla chránit zdejší sídlo před vpády z uherského prostoru.
Do dnešní podoby se stavba proměňovala postupně. Hlavní hmota pochází z pozdně gotické fáze z konce 15. století, v polovině 16. století pak tvrz získala renesanční charakter. Jednopatrová budova obklopuje obdélné nádvoří a na severu přechází ve čtyřpatrovou hranolovou věž. K renesančním prvkům patří jižní křídlo, válcové schodiště a arkádový ochoz.
Dějiny tvrze nebyly klidné. Hluk postihlo vyplenění při tureckém nájezdu v roce 1663 i několik velkých požárů. Tvrz zároveň připomíná dobu, kdy se z původního sídla postupně stávalo významnější vrchnostenské centrum. Roku 1525 povýšil král Ludvík Jagellonský Hluk na městečko. V jižní části nádvoří se dochoval také erb spojovaný s Jaroslavem z Kunovic, doloženým v Hluku roku 1559.
Archeologie přímo pod nádvořím
Muzejní expozice představuje archeologické doklady osídlení hluckého katastru, fotografie z minulosti města a dokumentaci krojů a lidových zvyků. Zvláštní význam mají nálezy, které ukazují, že minulost Hluku neleží jen v písemných pramenech, ale také v zemi pod dnešními ulicemi a domy.
Při revitalizaci areálu tvrze probíhal od listopadu 2022 do července 2023 záchranný archeologický výzkum. Na nádvoří odhalil vrstvy vzniklé v různých obdobích, od vrcholného středověku přes novověk až po nedávné úpravy. Archeologové zachytili například fragment dešťové kanalizace, kůlové jamky, které mohly souviset s dočasnými konstrukcemi nebo historickým lešením, a také studnu konzervovanou už ve 20. století.
Mezi objevy se objevily zlomky středověké a novověké keramiky, železné stavební kování, zvířecí kosti, lastury měkkýšů i skleněné střepy a kuchyňský odpad. Jižně od tvrze byly odkryty základy původního jižního vstupu a předbraní. V jejich blízkosti se podařilo zachytit části vodního příkopu a dvě řady dubových kůlů zatlučených do jílového podloží.
Kroj není jen exponát ve vitríně
Jedním z témat Muzea Hluk je místní kroj, který pomáhá porozumět společenskému i každodennímu životu na Slovácku. U starší generace žen se dochovaly například ušničky, lajbl, fěrtůšek, jupky, vlňáky nebo kožuchy. K tradičnímu odívání patřily také vysoké boty a v zimě plstěné filčáky.
Oděv se lišil i podle rodinného stavu. Ženatí muži dříve nosili soukenné nohavice bez výšivek, soukenný kabát a v létě černý širák. Dnes se jejich oděv podle městských podkladů často neliší od oblečení svobodných mužů. Kroj tak v muzeu není jen ukázkou krásné textilie, ale také záznamem místních pravidel, zvyků a proměn společnosti.
Na tradice, které nezůstaly uzavřené v expozici, upozorňuje především jízda králů. V Hluku je doložena jako svatodušní objížďka už zprávami z 60. let 19. století. Po přerušení v 50. letech 20. století byla obnovena roku 1957 a od roku 1975 se koná v pravidelném tříletém rytmu jako součást Dolňáckých slavností. Hlucká podoba se od jiných jízd liší krojem, výzdobou koní i pravidly účasti jezdců.
Dvě muzejní zastávky v jednom městě
Muzeum Hluk v tvrzi není totožné s Muzeem folkloru a tradic v památkových domcích Na Rajčovně. Obě místa se však vhodně doplňují. Domky čp. 283 a 284 představují lidové bydlení 18., 19. a počátku 20. století, další rekonstruované objekty jsou označovány jako Muzejní. V domcích čp. 260 a 261 lze poznat tradiční kuchyni, hospodářské nářadí, slovácký ornament, kroje a výšivky.
Pro návštěvníka tak vzniká možnost projít si Hluk ve dvou vrstvách: v tvrzi sledovat jeho archeologické a dějinné kořeny a v domcích si představit každodenní život jeho obyvatel. Tvrz dnes navíc slouží také jako kulturní a společenské centrum.
Praktické informace
Muzeum najdete na adrese náměstí Komenského 162. Dostupné turistické podklady uvádějí sezónní víkendový provoz v červnu až srpnu, před cestou je však vhodné aktuální otevírací dobu ověřit u provozovatele na telefonu 776 016 242 nebo e-mailem. Skupinové návštěvy mohou být podle těchto podkladů možné po předchozí dohodě. Prohlídky památkových domků se objednávají u města Hluk.
Archeologický příběh města navíc pokračuje i mimo areál tvrze. Při výzkumu bývalého Penkova statku zahájeném v červenci 2026 byly nalezeny například středověké keramické zlomky, zvířecí kosti, stavební kování, mince a hrot střely z kuše. Nejde o součást expozice Muzea Hluk, ale o další připomínku, že historické centrum města má stále co odhalovat.