Na první pohled vypadají jako obří kamenné bochníky poskládané do lomové stěny. Neobvyklý útvar u Konojed však není dílem člověka, ale výsledkem chladnutí lávy, rozpukání horniny a dlouhého zvětrávání. Konojedské bochníky patří k nejzajímavějším drobným geologickým lokalitám Českého středohoří.
Lom odkryl tvář dávné sopky
Geologický útvar leží na severozápadním úpatí Dubí hory, nedaleko Konojed, místní části Úštěka. Jeho dnešní podoba souvisí s někdejší těžbou kamene. Právě lom odhalil čelo ztuhlého lávového proudu, které by jinak zůstalo ukryté pod půdou a vegetací.
Hornina se v odborných a úředních materiálech popisuje poněkud odlišně. Zatímco stručné podklady ochrany přírody hovoří o čediči, regionální geologické materiály lokalitu spojují s tefritovým tufem. Bezpečně lze říci, že jde o třetihorní vulkanickou horninu, typickou pro sopečně utvářenou krajinu Českého středohoří.
Proč mají kameny tvar bochníků
Při chladnutí lávového proudu vznikaly ve stěně dlouhé sloupce horniny. Některé jsou až přibližně osm metrů vysoké a téměř metr silné. Sloupcovitá odlučnost ale není jediným důvodem, proč místo působí tak neobvykle.
Jednotlivé sloupce se totiž příčně rozpukaly. Směrem k povrchu se některé z nich zužují a ohýbají do oblouku. Déšť, mráz a další působení počasí pak postupně narušovaly jejich povrch i pukliny. Výsledkem jsou zaoblené bloky, které připomínají bochníky naskládané jeden na druhém. Zblízka je dobře patrné, že za malebným vzhledem stojí kombinace vnitřní stavby horniny a pomalé eroze.
Malá plocha s velkou geologickou hodnotou
Konojedské bochníky jsou součástí národní přírodní památky Dubí hora. Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno 14. října 1966 a zaujímá pouhých 0,1704 hektaru. Jeho hlavním předmětem ochrany je právě lomová stěna se sloupcovitě odlučnou vulkanickou horninou a charakteristickým příčným rozpukáním.
Lokalita zároveň leží v CHKO České středohoří, která chrání krajinu formovanou třetihorním vulkanismem. Na Konojedských bochnících je dobře vidět, jak může lidský zásah v podobě lomu zpřístupnit cenný přírodní jev. Těžba zde sice změnila původní podobu svahu, zároveň však odkryla geologický detail, který se stal důvodem ochrany.
Výlet z Konojed k bývalému lomu
Nejvhodnějším výchozím místem je náves v Konojedech poblíž autobusové zastávky. K lokalitě podle dostupných turistických podkladů nevede klasická značená turistická trasa, směr však pomáhají určovat místní ukazatele. Cesta pokračuje kolem areálu barokního zámku a dále po polní cestě k bývalému lomu.
Výlet je určen především pěším. V okolí stěny se nacházejí vyšlapané pěšiny, po nichž lze lom obejít nad jeho horním okrajem nebo pokračovat směrem k lesíku. Nejde ale o bezbariérovou ani zcela pohodlnou procházku. Strmý okraj lomu může být nebezpečný zejména za mokra, sněhu či námrazy.
Při návštěvě je důležité zůstat na přístupných pěšinách, nevstupovat do nestabilních částí stěny a kameny neodlamovat. Chráněný útvar je cenný právě jako celek a jeho poškození by připravilo další návštěvníky o možnost pozorovat vzácný geologický jev.
Výhled na Konojedy a okolní kopce
Odměnou za krátký výlet není jen samotná lomová stěna. Z okolí se otevírá pohled na Konojedy, zdejší zámek a zvlněnou krajinu Českého středohoří. Nejlepší výhledy bývají v době, kdy stromy nemají listí, tedy především v zimě a na jaře.
Konojedské bochníky tak mohou být příjemnou zastávkou při poznávání Úštěcka. Místo spojuje nenápadnou krajinu, stopu někdejší těžby a názornou ukázku toho, jak se v české přírodě projevila dávná sopečná činnost.