Nejzajímavější na Konojedské preludiích je, že návštěvníka nevede pouze k jedné historické budově. Výstava představuje celé někdejší konojedské panství – jeho proměny, architekturu, hospodaření i duchovní život. Z archivů, map, stavebních průzkumů a terénních pozůstatků tak vzniká obraz kulturní krajiny, která je dnes zčásti skrytá a zčásti ohrožená.
Hned na začátku je důležité upřesnit polohu. Tato výstava se týká Konojed u Úštěku v okrese Litoměřice, tedy v Ústeckém kraji. Nejde o stejnojmennou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.
Osmnáct panelů místo jediné kroniky
Expozice byla poprvé připravena v roce 2021 jako jeden z výstupů dlouhodobého odborného projektu Filozofické fakulty UJEP. Výzkum se zaměřil na kulturní dědictví východního Českého středohoří a v Konojedech sledoval například zámeckou zahradu, okolí vsi, barokní kompozici krajiny nebo rozmístění hospodářských staveb.
Osmnáct bannerů přibližuje vybrané kapitoly z dějin panství. Nechybí vývoj vrchnosti, duchovní správa, servitský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, umělecká výzdoba kostelů ani zaniklé kaple, sochy a kříže. Pozornost dostávají také mlýny, hospodářský dvůr s pivovarem, pohřebiště majitelů panství a dnes už téměř neviditelné stopy někdejšího hospodaření.
Výstavu doplňuje stejnojmenný kritický katalog. Kolektivní monografie editovaná Jakubem Pátkem má přibližně 336 stran, šestnáct kapitol a podílelo se na ní dvanáct autorů z univerzitního, památkového, archivního i církevního prostředí. Pro zájemce o hlubší poznání regionu je cenná tím, že propojuje dějiny staveb s krajinou, v níž vznikaly.
Šporkové a barokní proměna Konojed
Konojedský areál stojí na základech gotické tvrze ze 14. století. V polovině 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Výraznou proměnou prošlo místo na přelomu 17. a 18. století, kdy se s ním spojil rod Šporků, především hrabě František Antonín Špork.
Původní zámek tehdy získal novou funkci. Stavitel Petr Versa jej v letech 1698 až 1709 upravil na špitál a úřední dům a současně vybudoval nový špitální kostel. Areál tak postupně získával podobu, v níž se vrchnostenská správa, péče o nemocné a duchovní život setkávaly v jednom kompozičně promyšleném celku. Šporkovy stavební aktivity navíc přesahovaly Konojedy – pro panství vznikl také zámek a fara ve Valkeřicích nebo kostel v Merbolticích.
Dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně barokní stavbou na místě staršího raně barokního kostela. Se zámkem, který v minulosti sloužil také jako klášter, tvoří památkově chráněný areál. K jeho pozoruhodným částem patří krypta rodu Šporků a servitů, zpřístupňovaná při vybraných akcích.
Krajina, která skrývá vlastní minulost
Výzkum ukazuje, že historie Konojed se nedá uzavřít mezi zdi kostela a zámku. Zámecká zahrada je dnes výrazně poškozeným, přesto stále čitelným pozůstatkem hodnotného krajinného komplexu. Historické mapy, půdorysy a fotografie pomáhají odhalit někdejší vztahy mezi zahradou, sídlem a okolní krajinou.
Podobně překvapivým objevem byl zaniklý mlýn na výrobu střelného prachu u Úštěckého potoka. Takový nález připomíná, že panství nebylo jen reprezentativním sídlem šlechty, ale také hospodářským organismem s vlastní výrobou, dvory a technickým zázemím.
Tip pro návštěvu
Konojedská preludia jsou zajímavá především pro ty, kdo rádi objevují méně známá místa a chtějí památku vnímat v širších souvislostech. Prohlídku výstavy lze spojit s návštěvou kostela a podle programu také s komentovaným zpřístupněním krypty. Zámek ani zahrada však není vhodné chápat jako běžně volně přístupný areál – probíhají zde stavební práce a rozsah prohlídek se může měnit.
Aktuálnost instalace výstavy je dobré před cestou ověřit u provozovatele. Některé přehledy uvádějí její konání do srpna 2025, zatímco oficiální program zámku ji zmiňuje také v souvislosti s rokem 2026. Areál najdete na adrese Konojedy 61 u Úštěku; případná prohlídka podle aktuálních podmínek obvykle začíná bočním vchodem kostela.