Jen málokterý kostel na Vysočině spojuje středověké stavební pozůstatky s tak výraznou architekturou 20. století. Kostel svatého Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou získal dnešní podobu po požáru v roce 1917, kdy byl téměř celý zničen. Při obnově v letech 1923 až 1924 dostal kubistické, někdy označované také jako rondokubistické rysy.
Právě tento kontrast činí ze štěpánovského kostela pozoruhodné místo pro výlet. Nejde o novostavbu vystavěnou na zelené louce, ale o starobylý chrám, do jehož historického těla byla citlivě vložena výrazná moderní architektura.
Kořeny sahají do středověku
Počátky kostela se kladou přibližně do doby kolem roku 1230, případně do období po roce 1235. Přesný rok založení proto není jistý. Nejstarší nepřímá písemná zmínka souvisí s knězem Heřmanem ze Štěpánova, který se objevuje na listině z roku 1285.
Z původní stavby se pravděpodobně zachoval zaklenutý presbytář a část obvodových zdí v přední části lodi. Jeden z nejzajímavějších detailů čeká za hlavním oltářem: zazděné románské okénko. Nenápadný prvek připomíná, že pod dnešními geometrickými tvary se ukrývá historie stará několik staletí.
Kostel se v průběhu času měnil. Roku 1744 byla loď prodloužena směrem k západu a v roce 1871 poškodil věž požár. Rozhodující událost však přišla až o několik desetiletí později.
Požár změnil tvář celého kostela
Dne 20. září 1917 shořel téměř celý kostel. Plameny zničily střechu, vnitřní vybavení, varhany i zvony; podle regionálních podkladů se zvony dokonce roztavily. Obnova začala v roce 1922 a brzy se ukázalo, že nepůjde jen o prostou opravu původní stavby.
Novou podobu navrhl brněnský architekt Miloslav Kopřiva. Na realizaci se podílel také stavitel Hutař z Nedvědice. Přestavba probíhala v letech 1923 až 1924 a vtiskla kostelu charakteristické kubistické prvky. Výsledkem je stavba, která působí moderně, ale zároveň si uchovává čitelné stopy svého středověkého základu.
Nový interiér doplnil kazetový strop nad lodí. Oltářní obraz svatého Petra a Pavla vytvořil František Václav Süsser. Nad vstupem stojí sousoší obou patronů z hořického pískovce od sochaře Josefa Kubíčka, osazené podle obecních podkladů v roce 1927. Ve stejném roce přibyly také nové varhany od mistra Josefa Petříka. Kostel byl po obnově slavnostně vysvěcen 16. listopadu 1924 brněnským biskupem Josefem Kupkou.
Kubismus v malé obci
Štěpánovský kostel je zajímavý i širším architektonickým kontextem. Kubismus se v českém prostředí výrazně uplatnil především u městských staveb, nábytku a užitého umění. Sakrální stavba tohoto typu v menší obci proto působí neobvykle. Regionální i odborné materiály ji řadí mezi významné kubistické realizace na Vysočině.
Při prohlídce stojí za to všímat si nejen celkového tvaru stavby, ale také rozdílu mezi geometrickými prvky přestavby a staršími částmi chrámu. Právě spojení historického jádra, románského okénka, staršího presbytáře a moderního interiéru dává kostelu jeho osobitost.
Zvonice, škola a výlet po Štěpánově
V bezprostředním okolí kostela stojí samostatný věžový objekt zvonice. Farní podklady jej datují do roku 1544, takže představuje další výraznou připomínku starší historie místa. Nedaleko se nachází také bývalá škola z let 1860 až 1861, která dnes slouží jako sídlo úřadu městyse.
Návštěvu lze spojit s poznáváním dalších památek a hornické minulosti Štěpánova. Naučná trasa Štěpánovský čtyřlístek měří přibližně čtrnáct kilometrů a vede k jedenácti stanovištím v obci i okolní krajině. Kostel je přitom přirozeným bodem, od něhož se dá výlet dobře rozšířit.
Kostel svatého Petra a Pavla je aktivním farním kostelem. Možnosti prohlídky mimo bohoslužby se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální přístup přímo u Římskokatolické farnosti Štěpánov nad Svratkou. Pokud se dovnitř dostanete, zaměřte pozornost na historické detaily za oltářem i na kubistické řešení celku. Právě v jejich nečekaném sousedství spočívá největší kouzlo této památky.