Jedním z nejpozoruhodnějších míst Kostelní Břízy je zřícenina někdejšího vrchnostenského zámku obklopená zámeckým parkem. Nejde o klasický prohlídkový zámek s upravenými interiéry, ale o historický areál, v němž se dodnes čte příběh někdejšího panství i jeho pozdějšího úpadku. Zchátralá budova, terasy, rybník a staré dřeviny vytvářejí působivé místo pro procházku mimo hlavní turistické trasy.
Od panského sídla k opuštěné stavbě
Kostelní Bříza je dnes místní částí města Březová v okrese Sokolov. K Březové byla připojena v roce 1976, její historie je však mnohem starší. Zámek vznikl na místě staršího objektu, pravděpodobně v návaznosti na někdejší vrchnostenský dům a poplužní dvůr. Dnešní podoba je spojována s Johannem Václavem Turbou, který nechal sídlo dokončit v roce 1767.
Podle památkového hodnocení jde o pozdně barokní patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou. Zámek měl být centrem panství a v 19. století Kostelní Bříza skutečně představovala jeho správní i hospodářské jádro. V obci tehdy nechyběl kostel, fara, škola, pivovar, vinopalna, hostinec ani myslivna. Zámek proto nelze vnímat jako osamělou stavbu v krajině, ale jako součást rozsáhlejšího panského zázemí.
Po druhé světové válce převzaly hospodářské statky také budovy zámku a panského dvora. Následné využívání a hospodaření přispěly k poškození historických objektů. Z kdysi reprezentativního sídla se postupně stal zpustlý areál. Zámek je od roku 1958 kulturní památkou, ochrana se vztahuje také na park s ohradní zdí a další hospodářské objekty.
Park jako živá paměť panství
Největší kouzlo areálu dnes nespočívá pouze v samotné budově. Zámecký park má přibližně dva hektary a rozkládá se na svahu, přičemž zámek leží v jeho nejnižší části. Historická kompozice využívala terasy a osové uspořádání navazující na zámeckou budovu. Starší část parku mohla vzniknout už v 17. století v souvislosti s proměnou poplužního dvora, mladší úseky mají spíše přírodně krajinářský charakter.
Část původního uspořádání se nedochovala, přesto lze v terénu najít řadu zajímavých stop. Nad první terasou jsou patrné pozůstatky stavby patrně někdejší oranžérie a dále zbytky skleníku. V parku se nachází také rybník a bazének s pramenící vodou. Výrazným prvkem je přerostlá besídka z tvarovaných buků, jejichž kmeny a větve postupně vytvořily neobvyklou srostlici.
Stromy, které vyprávějí vlastní příběh
Park býval dendrologicky cenný. Rostly zde buky, jilmy, tisy, javory, rododendrony, roubované smuteční břízy, jedlý kaštan i několik pozoruhodných jehličnanů, například tsuga kanadská a vejmutovka. Za nejvzácnější strom byl považován sekvojovec obrovský. Původní exemplář na konci 20. století odumřel, pravděpodobně po poškození mrazem, a zůstal po něm suchý kmen obrůstající břečťanem.
Také park v minulosti potřeboval zásah. V místních materiálech se uvádí obnova z podzimu 2009, při níž byly upraveny cesty, vysazeny nové stromy a odstraněny nemocné či nevhodné dřeviny. Revitalizace parku se objevuje i mezi novějšími záměry města. Současný stav jednotlivých částí areálu se však může měnit a některé popisy upozorňují na jeho zanedbanost.
Výlet za stopami staré Kostelní Břízy
Zámek je vhodné navštívit především jako exteriérovou historickou lokalitu a součást procházky obcí. Aktuální režim vstupu ani bezpečnostní stav nejsou běžně uváděny jako u zpřístupněných památek, proto není namístě vstupovat do zchátralé budovy. Zajímavější a bezpečnější je vnímat areál zvenčí, sledovat terasy, parkovou kompozici a dochované pozůstatky hospodářského zázemí.
Procházku lze spojit s návštěvou kostela svatého Petra a Pavla. Severně od něj se nachází také pozůstatky staršího tvrziště, které má podle místního popisu průměr přibližně 18 až 20 metrů a převýšení jeden až dva metry. Kostelní Bříza tak během krátké návštěvy nabídne několik vrstev historie: stopy tvrze, barokní zámek, park i připomínku obce, která bývala významným centrem panství. Právě spojení chátrající architektury a stále živé krajiny dává tomuto místu jeho osobitou atmosféru.