Jen málokde v Krušných horách se na tak malém území potkává tolik různých historických příběhů. Kovářská vyrostla jako hornická a železářská osada, později se stala svědkem válečných událostí a dnes připomíná také jednu z největších leteckých bitev nad regionem. Návštěvník tu přitom neuvidí jediný uzavřený historický areál, ale spíše jednotlivé stopy rozptýlené v krajině.
Železo dalo obci jméno i obživu
Počátky Kovářské souvisejí s těžbou železné rudy a jejím zpracováním. První hutní provoz zde podle místního podání vznikl na konci 16. století. Právě kolem železárny se postupně rozvíjela osada a zpracování rudy zůstávalo až do 19. století jedním z hlavních zdrojů obživy zdejších obyvatel.
Rozsah někdejšího provozu dokládá urbář z roku 1664. Zmiňuje císařský hamr s vysokou pecí, tři kovářské hutě, mlýn a statek. K železárně patřily také desítky dolů na železnou rudu, v první polovině 18. století jich mělo být v okolí 64. Výroba se postupně rozšiřovala: v polovině 18. století zde fungovaly čtyři hamry a tažírna drátu. Vyráběl se také drát, trubky pro hlavně ručních zbraní a další železné výrobky.
Torzo uhelny připomíná průmyslovou minulost
Nejvýraznější dochovanou stopou po železárně je zřícenina bývalé uhelny hamru. Původně šlo o třípodlažní objekt z roku 1803, dnes z něj zůstalo kamenné a místy struskovými cihlami vyzděné torzo. Na některých místech se zdivo dochovalo až do třetí výškové úrovně, takže i přes poškození lze vytušit původní mohutnost stavby.
Uhelná budova stojí jižně od centra Kovářské při napojení ulic Měděnecká a Školní. Je součástí širšího areálu bývalé železárny, k němuž patřil také hamerský rybník, hráz a těleso výpusti. Místo není běžně provozovaným návštěvnickým objektem, ale jako volně vnímatelná zřícenina dobře ukazuje, že zdejší průmyslová historie se odehrávala přímo mezi domy a cestami dnešní obce.
Železárna přežila i období napoleonských válek, kdy zvýšená poptávka po železe vedla k výstavbě nové vysoké pece. Válečné průchody armád, plenění a epidemie však místní hospodářství poškodily. Provoz následně ještě několik desetiletí pokračoval, definitivně zanikl po spojení s železárnou v Kalku. Kovářská se poté orientovala také na výrobu zápalek, sametu, příze a nití.
Vápenka u Kovářské vypadá jako ruina hradu
Jihozápadně od obce čeká další pozoruhodná technická památka. Torzo historické vápenky se dvěma pecemi propojenými krčkem může na první pohled připomínat zbytek opevnění. Ve skutečnosti jde o výrobní areál, kde se pálil vápenec nebo dolomit z přilehlého lomu. Dochovala se také část nájezdní rampy a stopy dalších výrobních a skladovacích objektů.
Vápenka stojí v lesní krajině přibližně v nadmořské výšce 900 metrů, na cestě od kovářského nádraží směrem k silnici II/223. Tradičně se označuje jako vápenka u Kovářské, administrativně však leží v katastru Háje u Loučné pod Klínovcem. Její význam spočívá v zachování celého výrobního vztahu: ložiska, lomu, pecí i dopravní cesty. Provoz skončil ve 20. letech 20. století. K torzům je třeba přistupovat opatrně, protože zdivo i okolní terén mohou být nestabilní.
Od švédského oddílu k Černému pondělí
Válečné dějiny Kovářské připomíná kamenný pomník u nádraží, známý jako Švédský hrob nebo Palouk mrtvých. Spojuje se s událostmi roku 1641, kdy měl v rašeliništi zahynout švédský oddíl. Podrobnosti této události vycházejí především z místního podání, proto je vhodné brát přesný průběh střetnutí i počet obětí s rezervou. Původní měděný reliéf s německým nápisem byl odcizen.
O tři století později se nad Krušnými horami odehrála rozsáhlá letecká bitva. Dne 11. září 1944 se střetly americké bombardéry B-17G Flying Fortress a stíhací letouny P-51 Mustang s německými Messerschmitty Bf 109 a Focke-Wulfy Fw 190. Událost se označuje jako Černé pondělí nad Krušnohořím. V prostoru Kovářské havarovaly čtyři bombardéry B-17G a nejméně pět německých stíhaček; v širším okolí dopadly další stroje.
Zadní část jednoho bombardéru zasáhla místní školu. Spodní střelec Sgt. J. C. Kluttz havárii přežil a jeho jméno dnes nese místní základní škola. V roce 1994 zde byl odhalen pomník obětem a o tři roky později otevřeno Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím. Expozice představuje části sestřelených letadel, fotografie, dokumenty, uniformy i diorámata. Při otevření muzea se po 53 letech setkali američtí a němečtí veteráni, někdejší protivníci z jediného leteckého střetnutí.
Kovářská jako součást hornické krajiny
Historické body v obci nejsou izolovanými památkami. Kovářská patří do krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Háj–Kovářská–Mědník, kde se dochovaly štoly, haldy, pinky, propadliny i pozůstatky nadzemních provozů. Širší Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge byl v roce 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Návštěvu lze spojit s výpravou k Měděnci, na Mědník nebo s prohlídkou dalších památek Kovářské, například barokního kostela sv. Michaela a Mariánského sloupu. Muzeum letecké bitvy mívá provozní režim omezený, proto je dobré si před cestou ověřit aktuální možnosti návštěvy. Nejlepší způsob, jak Kovářskou poznat, je projít ji jako příběh krajiny, v níž po vysokých pecích, dolech a válečných troskách zůstaly výrazné, i když často nenápadné stopy.