Na jižním okraji Hrusic stojí dům, který není jen muzeem, ale také autentickou součástí Ladova příběhu. V někdejší letní vile z roku 1933 se po rekonstrukci znovu otevřel Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny. Obnova se dotkla nové expozice, technického zázemí, zahrady i okolí domu, takže návštěva dnes nabízí víc než pouhé nahlédnutí do tvorby známého ilustrátora.
Josef Lada se v Hrusicích narodil 17. prosince 1887 a zdejší krajina se později výrazně propsala do jeho obrazů i příběhů. Do rodné obce se pravidelně vracel od roku 1924. O několik let později se s rodinou rozhodl pořídit pozemek pro vlastní dům, který navrhl architekt Čeněk Vořech, žák Jana Kotěry. V prvním patře vznikla Ladova pracovna a právě letní pobyty v Hrusicích se staly důležitou součástí jeho života.
Nová expozice v domě č. p. 115
Rekonstrukce nebyla omezena na výstavní sály. Projekt zahrnoval také nové a posílené elektrické rozvody, úpravy oken, obnovu zahrady, návštěvnické zázemí a parkovací místa. Celková plánovaná hodnota revitalizace byla podle krajské dokumentace 15,4 milionu korun. Památník se otevřel 4. srpna 2026, zatím ve zkušebním provozu, a aktuální režim se proto může v budoucnu měnit.
Expozice připomíná Ladův život, rodinu i výtvarnou práci. K vidění jsou rodinné fotografie, model hrusického kostelíku a také model domu, v němž se Lada narodil. Ten se nedochoval, jeho místo v obci označuje pamětní deska. Samostatná část se věnuje lidovým zvykům a tradicím, které patřily k výrazným zdrojům Ladovy inspirace.
V prvním patře návštěvníci nahlédnou do Ladovy pracovny s díly, mezi něž patří například Triptych s českou krajinou nebo cyklus Dětské hry od jara do zimy. Další části připomínají jeho ilustrace pohádkových knih, vodníky a hastrmany, Jaroslava Haška a Dobrého vojáka Švejka. Prostor dostala také volná tvorba a ilustrace Aleny Ladové.
Alena Ladová ve stínu slavného otce nezůstala
Josefova dcera Alena byla akademickou malířkou, ilustrátorkou, scénografkou i spisovatelkou. Ilustrovala více než 90 knih pro děti a mládež a věnovala se rovněž animovanému filmu, divadlu a televizní tvorbě. Podílela se například na výtvarné podobě filmů Kocour Mikeš, Budulínek Mandelinka a O statečné princezně.
Její osobní vzpomínky vyšly v roce 1963 v knize Můj táta Josef Lada. I díky nim není památník pouze přehlídkou známých obrázků, ale také vyprávěním o rodině, každodenním životě a vztahu k místu, kde Lada čerpal náměty.
Zahrada, která pokračuje v Ladově krajině
Po prohlídce domu stojí za to zůstat ještě venku. Jižní část zahrady ukrývá původní Ladův houbařský les, zatímco na severní straně jsou plastiky s ladovskými motivy a budované arboretum starých ovocných odrůd. U vjezdu rostou dvě lípy, které malíř vysadil na památku narození dcer Aleny a Evy.
Hrusice lze projít také po přibližně šest kilometrů dlouhém okruhu Pohádkové Hrusice. Místní panely připomínají například místo Ladova rodného domu, Obecní pastoušku spojenou s kozlem Bobešem, Hubačovský rybník s vodníky nebo Šmejkalku s Mulisákem a Bubáčkem. Některé zastávky vycházejí z literárních motivů, jiné odkazují na skutečná místa a místní tradici.
Cesta kocoura Mikeše vede až do Mukařova
Pro delší výlet je Hrusice začátkem Cesty kocoura Mikeše. Naučná trasa do Mukařova měří 25 kilometrů a má 14 zastavení s informačními tabulemi, ilustracemi, úryvky z knihy a kamennými kilometrovníky. Prochází obcemi a místy, která se pojí s Mikešovým příběhem, mimo jiné Mnichovicemi, Struhařovem, Klokočnou, Tehovem a Světicemi.
Celé putování zabere přibližně deset až dvanáct hodin, proto je možné rozdělit je do několika etap. Trasa je vhodná pro pěší, cyklisty i koloběžky, je však jednosměrná a při plánování je třeba myslet na návrat z Mukařova. Výlet zpestří Mikešův pas, do kterého se sbírají razítka a při splnění podmínek lze získat pamětní minci.
Hrusice navíc nejsou jen kulisou Ladových obrázků. Jejich náves si uchovala tradiční vzhled a výraznou dominantou je kostel svatého Václava, příklad vesnické sakrální architektury z 12. a 13. století. Památník tak může být prvním bodem výletu, který propojí umění, literární svět, historii obce i skutečnou krajinu za Prahou.