Stačí se postavit na jeden z vyhlídkových můstků a pod vámi se otevře prostor široký přibližně 174 metrů a dlouhý 76 metrů. Macocha je největší propastí svého typu ve střední Evropě – tedy otevřenou krasovou propastí, do níž proniká denní světlo. K hladině Dolního jezírka je z horního okraje asi 138 metrů, celková hloubka systému k nejnižším místům dna se uvádí kolem 188 metrů.
Propast vznikla zhroucením podzemí
Macocha není pouhá puklina v povrchu. Její vznik souvisí s vývojem rozsáhlého podzemního systému Punkvy a především s řícením stropu velkého jeskynního dómu. Na dnešní podobě se podílela také voda, která podzemní prostory po dlouhá období rozšiřovala. Podle odborných výkladů šlo pravděpodobně o činnost dřívějšího vodního toku, předchůdce dnešní Bílé vody.
Na dně propasti dnes protéká Punkva. V podzemí vzniká soutokem Sloupského potoka a Bílé vody, pokračuje Punkevními jeskyněmi a nakonec vyvěrá v Pustém žlebu. Řeka napájí dvě jezírka: Horní má hloubku přibližně 13 metrů, zatímco Dolní jezírko je hlubší a z horního můstku není přímo vidět.
Od konopného lana k turistické trase
Jedna z prvních písemných zmínek o Macoše pochází z roku 1663 a je spojována se jménem M. A. Visgia. Historicky ověřený sestup na dno se uskutečnil 23. května 1723. Na konopném laně se do suché části propasti nechal spustit pětadvacetiletý Lazarus Schopper, mnich a pozdější provinciál brněnského minoritského kláštera. Po návratu podal podrobný popis své výpravy. Ve své době byla Macocha považována za nejhlubší známou propast světa.
Systematickému poznávání Moravského krasu se později věnovali například Jindřich Wankel, Martin Kříž a Karel Absolon. Absolon podnikl do Macochy několik výprav na počátku 20. století. Suchá část Punkevních jeskyní se návštěvníkům otevřela v letech 1909 až 1914, vodní úseky se postupně odkrývaly až do roku 1933. Plavba po Punkvě je součástí návštěvnického zážitku od roku 1920.
Samotná Macocha byla do zpřístupněné trasy Punkevních jeskyní začleněna v roce 1914. Dnes prohlídka měří přibližně 1 250 metrů a běžně trvá asi hodinu. Kromě podzemních prostor zahrnuje také návštěvu dna propasti a při vhodném vodním stavu plavbu na motorových člunech.
Dvě vyhlídky a svět dole
Z povrchu lze Macochu pozorovat ze dvou míst. Horní můstek vznikl v roce 1882 zásluhou brněnské sekce Rakouského klubu turistů, Dolní můstek byl vybudován v roce 1899. Každý nabízí trochu jiný pohled na mohutné stěny a dno, odkud propast působí ještě sevřeněji.
Uvnitř Macochy panuje specifické mikroklima. Střídání světla, chladu a vysoké vlhkosti umožňuje přežít rostlinám, které by jinde v podobných podmínkách nerostly. Na dně a přilehlých skalách se nachází kruhatka Matthioliho moravská, glaciální relikt a v České republice jediná známá lokalita tohoto druhu. V současnosti zde roste přibližně 60 rostlin. Na osypovém kuželu převládá měsíčnice vytrvalá, vlhké skály pokrývají mechorosty.
Propast je zároveň součástí rozsáhlého jeskynního systému Amatérské jeskyně. Její podzemní prostory navazují na prostředí významné pro jeskynní faunu; v širším Moravském krasu bylo doloženo 26 z 27 druhů netopýrů známých z České republiky.
Legenda o maceše a výlet do Moravského krasu
Název Macocha vysvětluje známá lidová pověst. Macecha z Vilémovic měla podle ní shodit svého nevlastního syna Janíčka do propasti. Chlapec však pád přežil a macecha se ze strachu před odhalením vrhla do hlubin sama. Jde o folklorní vyprávění, nikoli o historicky doloženou událost – skutečný původ propasti je geologický.
Vyhlídky jsou podle provozovatele přístupné nonstop. K jeskyním lze od Skalního mlýna dojet silničním vláčkem a mezi Punkevními jeskyněmi a Horním můstkem využít kabinovou lanovku. Ta překoná převýšení téměř 132 metrů za zhruba dvě minuty. Kdo dává přednost chůzi, může zvolit Naučnou stezku Macocha dlouhou přibližně šest kilometrů.
Na prohlídku jeskyní se vyplatí rezervovat místo předem, zejména v hlavní sezoně. Teplota uvnitř se pohybuje kolem 7 až 8 °C, proto přijde vhod teplejší oblečení a pevná obuv. Plavba navíc závisí na aktuálním vodním stavu. Macocha tak není jen vyhlídka na působivou propast, ale místo, kde lze během jediného výletu sledovat vznik krajiny, historii jejího objevování i křehký život ukrytý v jejích hlubinách.