Nejzajímavější na Archeoskanzenu Modrá je, že Velkou Moravu nepředstavuje jen prostřednictvím vitrín a popisků. Návštěvník vstupuje přímo do podoby opevněného sídliště z 9. století. Prochází mezi hradbami, obytnými domy, řemeslnými dílnami a hospodářskými stavbami a může si lépe představit, jak rozdílný byl život knížete, řemeslníka a běžného obyvatele.
Hradiště podle archeologických nálezů
Areál na okraji obce Modrá nepředstavuje přesnou kopii jediné konkrétní osady. Jeho podoba vznikla jako ideální obraz opevněného velkomoravského sídliště středního Pomoraví, sestavený podle archeologických výzkumů z Modré i dalších míst Uherskohradišťska, především z oblasti Starého Města a Uherského Hradiště.
Jednotlivé stavby však nejsou smyšlenou kulisou. Jejich rozměry, charakter a část vnitřního vybavení vycházejí z konkrétních nálezů. V areálu tak najdeme domy, dílny, hospodářské objekty i reprezentativnější paláce spojované s knížecím a církevním prostředím. Dochovaný archeologický detail připomíná také obilní jáma s vypálenými stěnami, která zůstala zachována přímo na místě nálezu.
Od Keltů k Velké Moravě
Historie Modré nezačíná až v 9. století. Lokalita má polykulturní charakter a její osídlení sahá ještě před dobu Velké Moravy. V roce 1997 objevil tým vedený Luďkem Galuškou přibližně 60 metrů západně od základů zdejšího kostela nejprve keltské a následně velkomoravské sídlištní objekty.
Důležitou součástí zdejšího příběhu je právě kostel. Archeologické výzkumy v Modré začaly už v roce 1911 a později zde Vilém Hrubý odkryl 36 kostrových hrobů. Podle současného výkladu kostel spadá do velkomoravského období, přesněji na přelom 8. a 9. století. Jeho zasvěcení bývá uváděno jako pravděpodobné zasvěcení svatému Janu, nikoli jako zcela jistě doložený fakt.
Osídlení v prostoru pokračovalo i po zániku Velké Moravy, a to až do začátku 13. století. Tehdy do regionu přišli cisterciáčtí mniši a založili klášter v místech dnešního Velehradu. Modrá tak pomáhá vnímat dějiny regionu jako delší příběh, nikoli jako krátkou kapitolu uzavřenou pádem velkomoravské říše.
Jak se žilo v raném středověku
Prohlídka skanzenu je zároveň cestou od každodenní práce k moci a reprezentaci. V obytných stavbách lze přemýšlet o způsobu bydlení, vytápění a ukládání zásob, zatímco dílny připomínají, že tehdejší sídliště nebylo jen místem zemědělství. Významnou roli hrálo zpracování kovu, textilu, keramiky i dalších materiálů.
Jedním z konkrétních dokladů je částečně zahloubená chata prozkoumaná Slováckým muzeem v roce 2009. Nálezy přeslenů, kostěných jehel a dalších předmětů naznačily její spojení s výrobou textilu. Objekt mohl nejprve sloužit jako obytné i pracovní zázemí a později jako čistě výrobní dílna. Právě podobné nálezy ukazují, jak archeologové skládají obraz minulosti z drobných, ale významných stop.
Areál ožívá také při programech s ukázkami řemesel. Návštěvníci se mohou podle aktuální nabídky setkat s keramikou, kovářstvím, pečením, tkaním, lukostřelbou nebo výrobou šperků. Pro děti i dospělé je to názornější než samotný výklad: najednou je vidět, kolik času, dovednosti a ruční práce stála výroba běžných předmětů.
Klenotnice: od rekonstrukce k originálu
Zážitek ze skanzenu doplňuje Klenotnice Velké Moravy, otevřená v červnu 2024. Podzemní prostor má kruhový půdorys o průměru 20 metrů a návštěvníci do něj sestupují po obvodové rampě. Ve středové části je dvanáct válcových vitrín s nálezy a rekonstrukcemi.
V expozici se v roce 2026 střídají dvě hlavní témata: elity Velké Moravy a křesťanství. K vidění jsou originální předměty z 9. století, ale také vědecké repliky šperků, oděvních doplňků, zbraní a jezdeckého vybavení. Právě spojení obou částí návštěvy je cenné. Skanzen ukazuje, jak mohl svět Velké Moravy vypadat, zatímco Klenotnice představuje předměty, které se z něj skutečně dochovaly.
Výlet do Modré a okolí
Archeoskanzen se začal budovat na počátku roku 2003 a veřejnosti byl otevřen v červnu následujícího roku. Dnes je vhodný pro rodiny, jednotlivce i školní skupiny. Klenotnice má časově vymezené prohlídky přibližně na 45 minut a omezenou kapacitu, proto se zejména skupinám vyplatí návštěvu předem naplánovat.
Modrá leží v atraktivní části Uherskohradišťska, takže skanzen snadno spojíte s dalšími cíli. V dosahu je velehradská bazilika, Živá voda Modrá, Centrum slováckých tradic, hrad Buchlov nebo zámek Buchlovice. Pozornost si zaslouží také vinohrad v areálu, kde rostou staré odrůdy révy známé už ve středověku, například Červenošpičák, Mlynářka, Tramín bílý a Muškát žlutý.
Archeoskanzen Modrá proto není jen kulisou k dávné historii. Je místem, kde se potkává archeologický výzkum, odborně připravená rekonstrukce a živé ukázky řemesel. Výsledkem je srozumitelný pohled na dobu, od níž nás dělí více než tisíc let, ale jejíž každodennost lze díky zdejším stavbám a nálezům stále poměrně názorně přiblížit.