Jen několik kroků od známějších turistických cílů v Modré leží archeologická lokalita Díl u Božího syna. Na návrší nad silnicí ze Starého Města do Modré tu návštěvník uvidí nízké kamenné zídky a upravené linie základových rýh. Právě zde stával jeden z nejstarších známých kostelů na Moravě, pravděpodobně už ve 30. až 40. letech 9. století.
Místo je zajímavé také tím, že spojuje skutečný archeologický nález s novodobou představou původní stavby. Vedle autentických pozůstatků stojí malý kostelík sv. Jana Křtitele, který vznikl v letech 1999 až 2000 jako hypotetická rekonstrukce. Nejde tedy o dochovaný středověký kostel, ale o pokus ukázat, jak mohla raně velkomoravská svatyně vypadat.
Objev, který změnil pohled na lokalitu
Základy objevil v roce 1911 Jan Nevěřil, profesor olomoucké bohoslovecké fakulty. Už tehdy usoudil, že narazil na stavbu z nejstaršího období křesťanství na Moravě. Teprve revizní výzkum Archeologického ústavu ČSAV a Moravského muzea v Brně v letech 1953 až 1954 ale velkomoravské stáří kostela spolehlivě potvrdil.
Výzkum zároveň odhalil pohřebiště kolem stavby. Prozkoumáno bylo 37 kostrových hrobů, v nichž se našly například stříbrné a bronzové náušnice, skleněné korálky nebo přívěšek s antickou gemou. Pohřbívalo se zde patrně od konce první poloviny 9. století až přibližně do konce první poloviny 10. století.
Kostel stál na místě asi třicet metrů nad okolní lužní nivou a poblíž staré obchodní cesty zvané Stará hradská. Ta spojovala střední Pomoraví s Vyškovskem. Poloha tak nebyla náhodná – stavba se nacházela v prostoru, kudy lidé procházeli a kde se mohly šířit nové náboženské vlivy.
Malá stavba s nejasným příběhem
Původní kostel měl obdélnou loď o vnějších rozměrech zhruba 9,1 krát 7 metrů a pravoúhlé kněžiště dlouhé přibližně čtyři až čtyři a půl metru. Uvnitř byly nalezeny čtyři podpěry, jejichž přesný účel se dosud nepodařilo jednoznačně vysvětlit. Stavbu nejspíše obklopovalo dřevěné ohrazení.
Odborníci ji spojují s ranou fází christianizace Velké Moravy a s některým ze západoevropských misijních proudů. Konkrétní zakladatel ani původní zasvěcení však bezpečně doloženy nejsou. Pozdější tradice místo spojuje s kostelem sv. Jana Křtitele, proto toto jméno nese i novodobý kostelík. Nelze ale tvrdit, že právě tak se jmenovala původní velkomoravská stavba.
O kostele se patrně dozvídáme také z pozdějších písemných zpráv. Národní památkový ústav uvádí zmínku k roku 1228, jiné materiály připomínají listinu datovanou do roku 1202. Ta je ovšem pozdějším falzem, a proto je třeba její výpověď přijímat opatrně. Zprávy naznačují, že kostel mohl ještě ve 13. století sloužit jako provizorní místo bohoslužeb v době budování cisterciáckého kláštera na Velehradě.
Od základů k rekonstrukci
Stavba definitivně zanikla nejpozději před koncem 17. století. Její stavební prvky byly později druhotně využívány při budování domů v Modré, jejíž nová zástavba vznikala od roku 1786. Dnešní pozůstatky proto nepředstavují dochované obvodové zdivo, ale především upravené negativy základů a nízké kamenné zídky, které návštěvníkovi vyznačují půdorys kostela.
Novodobý kostelík v sousedství pomáhá prostor lépe číst. Je pouze požehnaný, nikoli vysvěcený, a využívá se mimo jiné při civilních svatebních obřadech a příležitostných akcích, například při Slavnosti sv. Jana. Jeho podoba vychází z archeologických poznatků, zároveň však zůstává hypotézou, nikoli přesnou kopií původní stavby.
Jedno místo, několik tisíciletí dějin
Díl u Božího syna není izolovaným bodem v krajině. Širší okolí přineslo nálezy z časného laténu, doby římské, období Velké Moravy i z 11. a 12. století. Archeologové zde zkoumali také zahloubená obydlí, pece, sídlištní jámy a další hroby. Návrší tak připomíná, že významná místa se v krajině často vrství po celá staletí.
Lokalita je součástí národní kulturní památky, která zahrnuje pozůstatky velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště – Modrá. Prohlídku lze spojit s návštěvou Archeoskanzenu Modrá, Živé vody, obory s pratury, Centra slováckých tradic nebo nedalekého Velehradu. Archeoskanzen přitom není přesnou rekonstrukcí hradiště, které by stálo právě na tomto místě, ale modelovým sídlištěm sestaveným z poznatků různých archeologických nálezů.
K základům se přijíždí po silnici ze Starého Města směrem na Modrou a venkovní areál je podle turistických materiálů volně přístupný. Případnou návštěvu interiéru rekonstruovaného kostelíka je vhodné předem ověřit u obce nebo provozovatele. V roce 2026 si lokalita připomíná 115 let od objevu – stále přitom zůstává místem, které se nevnucuje, ale při pozorné návštěvě nabídne pozoruhodný pohled na počátky křesťanství na Moravě.