Chrám, který byl vysvěcen až po staletí trvajícím čekání
Jedním z nejzajímavějších příběhů mutěnického kostela svaté Kateřiny je rozdíl mezi jeho požehnáním a vysvěcením. Kostel byl požehnán 25. listopadu 1775, tedy na svátek své patronky, svaté Kateřiny Alexandrijské. Slavnostního vysvěcení se však dočkal až 1. září 1940. Mezi oběma událostmi tak uplynulo 165 let.
Dnešní chrám je pozdně barokní stavbou, která vznikla na místě starší kaple. Základní kámen byl položen roku 1769 a hrubá stavba rostla poměrně rychle. Dokončování vnějších i vnitřních částí se ale protáhlo až do poloviny 70. let 18. století. Kostel tak můžeme vnímat jako výsledek několikaletého stavebního úsilí, nikoli jako dílo dokončené během jediné sezony.
Od starší kaple k pozdně baroknímu kostelu
Výstavba probíhala za vlády Marie Terezie a v místních historických materiálech je s panovnicí spojována. Opatrnější je říci, že kostel vznikl v době její vlády a za panovnického podnětu či podpory. Přesné okolnosti objednání a financování stavby nejsou v dostupných podkladech popsány natolik podrobně, aby bylo možné tvrdit, že jej císařovna osobně nechala postavit.
Mutěnický kostel navazuje na mnohem starší církevní dějiny obce. Kostel je v Mutěnicích zmiňován už ve 13. století a znovu roku 1461. Místní fara je doložena k roku 1367, později zde vznikla expozitura a roku 1784 lokálie. Obnovení fary v roce 1845 ukazuje, že vývoj zdejší církevní správy pokračoval i dlouho po dokončení barokního chrámu.
S Mutěnicemi jsou spojeny také johanitské majetkové vazby, uváděné pro období let 1367 až 1537. Tyto starší souvislosti dávají dnešnímu kostelu širší historický rámec: nestojí mimo dějiny obce, ale navazuje na její dlouhodobý duchovní a správní vývoj.
Proměny v první polovině 20. století
Kostel nebyl po svém dokončení neměnnou stavbou. Výrazně se proměnil především na počátku 50. let 20. století, kdy kolem presbytáře vznikly patrové oratoře. Přistavěna byla také sakristie a hudební kruchta a zvýšena kostelní věž. Starší popisy zmiňují rovněž rozšíření kruchty, boční přístavby s oratořemi a zbourání kaple Božího hrobu. U některých těchto zásahů však není v dostupných materiálech jisté přesné časové zařazení.
Na pozdější péči o stavbu navázaly opravy v letech 1995 až 2001. Novější zásahy zahrnovaly také výmalbu interiéru a restaurování, které obecní materiály spojují s roky 2017 a 2019. Kostel tak dnes není pouze připomínkou 18. století, ale také dokladem toho, jak se sakrální stavby průběžně přizpůsobují potřebám farnosti a možnostem své doby.
Co sledovat uvnitř
Hlavním výtvarným akcentem interiéru je oltář s obrazy svaté Kateřiny a Nejsvětější Trojice. Právě hlavní oltář spolu s presbytářem vytváří střed prostoru, k němuž se při návštěvě přirozeně upírá pozornost. Za povšimnutí stojí také hudební kruchta, věž a pozdější přístavby oratoří a sakristie, které připomínají proměny kostela v průběhu staletí.
V předsíni pod věží, označované jako „žebráčka“, se nachází zazděná žulová deska připomínající požehnání kostela v roce 1775. Je to drobný, ale působivý detail, který návštěvníka vrací k okamžiku, kdy byl chrám po letech stavby uveden do užívání.
Návštěva Mutěnic
Kostel svaté Kateřiny je farním kostelem Římskokatolické farnosti Mutěnice. Pravidelná návštěvní doba ani stálé prohlídky nejsou ve volně dostupných podkladech potvrzeny, a nejjistější příležitostí k nahlédnutí do interiéru bývá bohoslužba, pouť nebo předchozí domluva s farností. Aktuální časy bohoslužeb se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou.
Pouť ke svaté Kateřině Alexandrijské připadá na 25. listopadu. Mutěnické hody se podle farního katalogu konají poslední neděli v církevním roce. Při návštěvě je třeba respektovat probíhající bohoslužby a pokyny farnosti. Kostel je zajímavou zastávkou nejen pro obdivovatele barokní architektury, ale pro každého, kdo chce v jediné stavbě číst dlouhý příběh Mutěnic – od středověkých zmínek přes tereziánskou výstavbu až po moderní opravy.