Stačí se podívat na střechu a představit si déšť. Na jedné její polovině dopadají kapky, které podle místního vysvětlení směřují do povodí Labe. Z druhé strany voda náleží k povodí Dunaje. Právě v tom spočívá neobvyklost železniční zastávky Nová Buková na Pelhřimovsku – evropské rozvodí tu návštěvník potká v podobě drobné drážní stavby, nikoli na vrcholu výrazné hory nebo u velkého turistického areálu.
Hranice mezi dvěma moři
Rozvodí je pomyslná hranice, která odděluje území odtékající do různých povodí. V Nové Bukové se setkávají dvě velké evropské odtokové oblasti. Voda z povodí Labe pokračuje přes Vltavu a Labe k Severnímu moři, zatímco voda z povodí Dunaje míří přes síť řek k Černému moři.
Popisy místa zjednodušeně spojují jižní stranu střechy s povodím Jihlavy, Dyje, Moravy a Dunaje. Severní strana má náležet k povodí Hamerského potoka, Nežárky, Vltavy a Labe. Nejde samozřejmě o to, že by každá jednotlivá kapka přesně a bez přerušení sledovala tuto celou trasu. Střecha ale názorně ukazuje, jak nepatrný rozdíl v terénu může rozhodnout o směru odtoku vody.
Železniční místo s vlastním příběhem
Rozvodí je spojeno s bývalým drážním strážním domkem u zastávky. Stavba měla vzniknout přibližně kolem roku 1910, zatímco samotná zastávka byla podle regionálních historických údajů zřízena v roce 1943. Dnes je Nová Buková stále součástí regionální železniční sítě a vlaky odtud pokračují například směrem na Pelhřimov, Dobrou Vodu u Pelhřimova a Zajíčkov, opačným směrem pak k Horní Cerekvi a Jihlavě.
Na zdejší raritu v minulosti upozorňovala výrazná cedule spojovaná s pelhřimovskými turisty. Podle dostupných popisů byla datována do 20. let 20. století a později z průčelí domku zmizela. Menší označení či připomínka rozvodí se v lokalitě může nacházet, stav značení se však může měnit. Velkou původní ceduli proto není vhodné očekávat přímo na budově jako spolehlivě dochovaný prvek.
Malý cíl v krajině Vysočiny
Nová Buková není klasickou turistickou atrakcí s pokladnou, návštěvnickým centrem nebo pravidelnými prohlídkami. Její kouzlo spočívá v měřítku a nápadu: obyčejná železniční zastávka se díky poloze stává místem, kde lze během chvíle přemýšlet o celém evropském systému řek. Okolní krajina Českomoravské vrchoviny navíc nabízí klidnější kulisu než známější výletní cíle.
Nejjednodušší možností, jak se sem vydat, je vlak. Před cestou je ale dobré ověřit aktuální jízdní řád, protože provozní časy regionálních spojů se mohou měnit. Kdo přijede autem nebo na kole, měl by se řídit aktuální mapou – místo leží mimo hlavní silniční tahy a přesná navigace k zastávce nemusí být na první pohled samozřejmá.
Tip pro pěší i cyklistický výlet
Rozvodí lze zařadit do delšího putování po okolí. Turistické materiály zmiňují přibližně 34,5 kilometru dlouhý cyklistický okruh přes Pelhřimov, Pavlov, okolí lomu v Nemojově, lesní lokalitu U Liščích kamenů, Novou Bukovou, Rohovku, Dobrou Vodu u Pelhřimova a Rynárec. Trasa je popisována jako nenáročná, terénem ale může více vyhovovat horským kolům.
Výlet je možné prodloužit také směrem ke Křemešníku nebo Pelhřimovu. Konkrétní průběh cest a jejich značení je vhodné před odjezdem zkontrolovat v aktuální mapě. U samotného drážního domku respektujte soukromí a nevstupujte na pozemek ani do stavby bez souhlasu vlastníka. Nová Buková je především drobnou zastávkou v krajině – právě její nenápadnost však dává objevu příjemný pocit, že člověk narazil na místo, kolem kterého lze snadno projet, ale stojí za krátké zastavení.