Jen málokterá pražská trasa dokáže během několika desítek minut spojit monumentální barokní architekturu s malými domy, dlážděnými uličkami a příběhy obyčejných obyvatel. Právě na tomto kontrastu je postavena komentovaná vycházka, která 17. listopadu 2026 propojí Strahovský klášter s historickým Novým Světem.
Výprava začne u kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově a nabídne pohled na jednu z nejvýznamnějších pražských památek i na klidnější zákoutí Hradčan. Trasa podle programu zahrnuje také vyhlídku na Prahu, Loretu, Černínský palác, kostel Panny Marie Andělské a jednotlivé domy Nového Světa.
Strahovská knihovna jako místo poznání
Strahovský klášter je od svého založení v roce 1143 sídlem Královské kanonie premonstrátů. K jeho nejcennějším částem patří knihovna, jejíž dějiny se s klášterem prolínají od nejstarších dob. Návštěvníci v ní najdou nejen rozsáhlé historické fondy, ale také kabinet kuriozit, ukázky prvotisků a paleotypů, faksimile středověkých rukopisů nebo sbírku historických glóbů. Za nejstarší dochovanou knihu ve strahovských sbírkách je považován Strahovský evangeliář.
Největší pozornost obvykle přitahují dva historické sály. Teologický sál vznikl na začátku 70. let 17. století, zatímco Filozofický sál byl vybudován v letech 1782 až 1797. Jeho stropní výzdobu vytvořil rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch. Prohlídka tak není jen setkáním s knihami, ale také s architekturou, výtvarným uměním a představou o tom, jakou úlohu mělo vzdělání v klášterním prostředí.
Historie areálu přitom nebyla vždy klidná. Klášter zasáhl požár v roce 1258, plenění v letech 1278 a 1306 i husitský útok roku 1420. Knihovní sbírky utrpěly také při vpádu švédských vojsk v roce 1648, kdy byla jejich velká část odvezena na sever Evropy. Po skončení třicetileté války proto následovalo budování nových prostor.
Nový Svět: malá čtvrť pod Pražským hradem
Od reprezentativních sálů kláštera se vycházka přesune do prostředí, které působí téměř vesnicky. Nový Svět vznikal přibližně od poloviny 14. století jako hradčanské předměstí. Zpočátku zde žili především lidé se služebními povinnostmi na Pražském hradě, později se čtvrť spojovala spíše s chudšími obyvateli.
Dodnes si zachovala křivolaké dlážděné uličky, drobné domy a historická domovní znamení. Ta často pracují se zlatými motivy a připomínají dobu, kdy adresu neurčovalo číslo popisné, ale především výrazný symbol domu. Nový Svět je navíc dlouhodobě spojen s umělci, takže jeho atmosféra stojí nejen na architektuře, ale i na příbězích lidí, kteří zde žili.
Jedním z pozoruhodných jmen je astronom Tycho Brahe. Po příchodu do Prahy v roce 1600 pobýval v hostinci U Zlatého gryfa na Novém Světě. Na jeho pozvání tehdy do Prahy přijel také Johannes Kepler. I takové epizody ukazují, že nenápadná ulička může být součástí evropských dějin vědy.
Trasa s výhledy i vrstvami historie
Vycházka nabídne také pohled na širší okolí Hradčan. Loreta a Černínský palác připomenou reprezentativní tvář této části Prahy, zatímco kostel Panny Marie Andělské a jednotlivé domy Nového Světa přiblíží její duchovní i každodenní rozměr. Vyhlídka pak propojí historické vyprávění s pohledem na město, které se z této části Prahy rozkládá pod návštěvníkem.
Akce se koná v úterý 17. listopadu 2026 od 14:15, trvá přibližně dvě hodiny a provede ji Kristian Mejstřík. Kapacita je omezená na nejvýše 20 účastníků. Sraz je před vchodem do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově; podle programu se vstupné pohybuje mezi 170 a 250 korunami.
Ke klášteru se lze dostat tramvajemi 22 nebo 23 na zastávku Pohořelec, odkud je to zhruba pět minut pěšky. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální přístupové trasy i podmínky programu. Případný vstup do interiéru Strahovské knihovny je totiž možný pouze po předchozí domluvě a není automatickou součástí běžné prohlídky ani ceny vycházky.