Jen málokterá česká zřícenina má za sebou tak zvláštní kapitolu jako Potštejn. Podle pověsti ukryl loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna v hradě nesmírné bohatství. O několik staletí později uvěřil této představě hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré natolik, že nechal pod hradem razit chodby a průlezy. Poklad sice nenalezl, jeho pátrání však výrazně ovlivnilo další osud památky.
Od mocné pevnosti k romantické zřícenině
Hrad stojí na výrazném kopci nad obcí Potštejn v údolí Divoké Orlice. Založen byl ve druhé polovině 13. století, přesné datum jeho vzniku však různé prameny uvádějí odlišně. Jisté je, že šlo o významné středověké sídlo rodu Drslaviců a později o strategickou pevnost.
Nejznámějším členem rodu se stal Mikuláš z Potštejna. Historické jádro jeho příběhu se v průběhu staletí propojilo s pověstí o loupeživém rytíři, který měl přepadat kupce na obchodních stezkách. V roce 1339 hrad dobylo vojsko vedené kralevicem Karlem, pozdějším císařem Karlem IV. Potštejn byl následně opraven a zhruba půldruhého století sloužil jako zemská pevnost i zastavovaný královský majetek.
Roku 1495 přešel do rukou Viléma z Pernštejna. Za Pernštejnů se dočkal oprav a renesančních úprav a prožíval období svého největšího rozkvětu, přestože zde Pernštejnové trvale nesídlili. Od 17. století však hrad ztrácel význam, přestal být obýván a začal chátrat.
Poklad, který přivedl hledače pod zem
Legenda o Mikulášově ukrytém pokladu zřejmě vznikla a sílila až v pozdějších dobách. Neexistuje ověřený důkaz, že takové bohatství skutečně existovalo nebo že bylo na Potštejně ukryto. Pověst přesto zapůsobila na Jana Antonína Harbuvala-Chamarého, jehož rod panství získal v 18. století.
Hrabě nechal v okolí hradu hledat sklepy, dutiny a možné úkryty. Dochoval se dokonce plán jeho výkopů a písemné záznamy o pátrání. Podzemí Potštejna ovšem není souvislým labyrintem pohodlně průchozích tajných tunelů. Odborné popisy hovoří spíše o menších chodbičkách, průlezech a výkopových štolách. Některé se nacházely pod kaplí svatého Šebestiána, pod sklepem paláce, pod severním sklepem hradního jádra nebo v prostoru větrnice.
Chamarého zásahy navíc poškodily statiku už oslabené zříceniny a přispěly k jejímu chátrání. Archeologové při pozdějším zajišťování hradeb ověřili, že některé dochované prostory odpovídají jeho plánům. To je zajímavý doklad skutečného hledání, nikoli potvrzení existence legendárního pokladu. Z výkopů pocházely hlavně drobné předměty, například klíče, podkovy, ostruhy nebo pečetidlo městečka Potštejna, většinou ze 16. a 17. století.
Jirásek, film a další život pověsti
Příběh hraběte posedlého hledáním pokladu zaujal také Aloise Jiráska. Jeho novela Poklad připomíná pamětní deska na dolním nádvoří. Literární zpracování pak inspirovalo film Poklad hraběte Chamaré, který v roce 1984 natočil Zdeněk Troška.
Právě díky literatuře, filmu a turistickému vyprávění dnes Potštejn působí jako místo, kde se historie přirozeně mísí s legendou. K tajemné atmosféře přispívá lesnatý hradní kopec, výhledy do údolí Divoké Orlice i dochované zdi, v nichž lze snadno hledat stopy dávných příběhů. Tradují se také různé pověsti spojené s nedalekým Velešovem. Templářské motivy nebo údajné propojení obou hradů s pokladem je však třeba chápat jako folklor, nikoli jako doloženou skutečnost.
Co návštěvník na hradě uvidí
Areál dnes nabízí rozsáhlé zříceniny, kapli svatého Jana Nepomuckého z roku 1766, poslední zastavení křížové cesty zvané Boží hrob a historickou expozici ve čtvrté vstupní bráně. Kaple vznikla v troskách staršího hradu a připomíná barokní proměnu místa, které se z vojenského sídla postupně změnilo v poutní a výletní cíl.
Prohlídky se konají s průvodcem a aktuální návštěvní dobu i vstupné je vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Podzemní chodby nejsou běžnou návštěvnickou trasou. Některé prostory byly zpřístupněny při odborných či tematických akcích, to ale neznamená, že je možné do nich samostatně vstupovat. Potštejn je významnou archeologickou lokalitou, a proto není bezpečné ani vhodné zkoušet zasypané či uzavřené štoly hledat na vlastní pěst.
Výlet lze spojit s procházkou lipovou alejí, návštěvou Anenského údolí, Modlivého dolu nebo kempu Vochtánka. V dosahu je také hrad Litice. Potštejn tak není zajímavý jen otázkou, zda se pod jeho troskami stále skrývá poklad. Cennější je samotné poznání toho, jak se z mocné středověké pevnosti, barokního poutního místa a romantické ruiny stal jeden z nejpůsobivějších příběhů Podorlicka.