Růžová zahrada u děčínského zámku patří k místům, kde se historie neodehrává jen uvnitř budov. Rozvíjí se v několika výškových úrovních na úzkém skalním ostrohu a spojuje zahradní architekturu, sochařství i výhled na město. Po obnově dokončené v listopadu 2025 se veřejnosti znovu trvale otevřela 21. března 2026.
Barokní zahrada na skalním ostrohu
Zahrada vznikla na konci 17. století během velké barokní přestavby děčínského zámku za hraběte Maxmiliána Thuna. Tehdy se jí říkalo Lóžová zahrada. Stavitelé museli respektovat nerovný a velmi omezený terén, místo aby se ho pokoušeli vyrovnat. Vznikla tak víceúrovňová visutá zahrada ve stylu italského giardinetta.
Kompozice se rozvíjí mezi salou terrenou a glorietem. Tvoří ji horní a spodní parter, široké pískovcové schodiště, balustrády, vyhlídkové edikuly a záhony doplněné pískovcovými vázami. Barokní prostor původně oživovaly také vodní kanálky a fontány. Část výzdoby však zanikla na počátku 19. století, kdy se zámek během napoleonských válek opevňoval.
Nejvýraznější stavbou je raně barokní dvoupatrový gloriet na hrotu skalního masivu. Nezastřešená stavba s otevřenými arkádami, schodišti a heraldickými prvky nebyla jen ozdobou zahrady, ale také vyhlídkovým místem. Z jejích teras se otevírá pohled k Děčínu a do okolního údolí.
Sochy jako barokní galerie pod širým nebem
Růžová zahrada je pozoruhodná i množstvím kamenosochařských detailů. Výzdoba bývá spojována s děčínským sochařem Abrahamem Felixem Kitzingerem a jeho dílnou. Na zahradní zdi jsou plastiky Pallas Athény, Héfaista a Chróna, datované přibližně do roku 1683.
Na terase glorietu stojí sedm ženských skulptur. Mezi bezpečněji určené postavy patří Flóra, Ceres, Venuše a Pomona, zatímco u dalších tří alegorií není pojmenování zcela jednoznačné. Schodiště doplňují čtyři pískovcoví lvi s kartušemi Maxmiliána Thuna a jeho tří manželek. I při běžné procházce si tu proto lze všimnout motivů, které připomínají reprezentativní funkci někdejšího šlechtického sídla.
Na západním konci zahrady se nachází sala terrena, zahradní sál otevírající se do prostoru trojicí arkád. Její hlavní fresková výmalba pochází z roku 1678. Při obnově byla restaurována a v severním průchodu se podařilo odhalit také torzální výmalbu stěn a klenby.
Od Josstova rosaria k dnešním růžím
Název Růžová zahrada se ujal podle rosaria, které zde roku 1881 založil zahradník Franz Josst mladší. Děčínské pěstování růží se následně proslavilo po celé habsburské monarchii. Často zmiňovaný údaj o až 2 000 druzích je však třeba chápat s rezervou: pravděpodobně zahrnoval také růže z jižních teras a dnes zaniklého hospodářského dvora Gomplitz. Plán z roku 1887 uvádí přímo v Růžové zahradě 87 druhů.
Největší sláva rosaria skončila po Josstově smrti v roce 1905. Růže se na zámku pěstovaly i později, část výsadby zde zůstávala ještě za druhé světové války. Po roce 1945 však péče o areál ustala a zahrada postupně zpustla. K prvnímu poválečnému zpřístupnění na přelomu 50. a 60. let přispěl architekt Studničný, jehož úpravy ovlivňovaly podobu zahrady ještě dlouho poté.
Současná obnova se inspirovala pozdně thunovskými úpravami z konce 19. století, nikoli snahou vytvořit dokonale přesnou kopii původního barokního stavu. Do zahrady přibylo přibližně 700 růží, včetně 16 historických odrůd, dále 600 cibulovin a 1 700 trvalek. Obnoven byl horní parter, raně barokní kašna se sochou Neptuna, vodní prvky, fontány, niky, treláže i mobiliář.
Součást většího zámeckého příběhu
Proměna Růžové zahrady byla součástí širšího projektu, který zahrnoval také téměř 300 metrů dlouhou Dlouhou jízdu a salu terrenu. Dlouhá jízda vznikla ve třetí čtvrtině 17. století jako hlavní přístupová osa k zámku. Podél jejích zdí bývala okrasná zahrada a areál je krytou chodbou propojen s kostelem Povýšení svatého Kříže.
Při návštěvě se vyplatí projít celý tento celek. Nově zpřístupněné bašty nabízejí pohled do Křížové ulice, horní část zahrady uzavírá čtvrtá edikula a sochy s barokními vázami dostaly noční nasvícení. Zahradu lze navštívit samostatně, případně jako součást komentovaného okruhu Barokní perly děčínského zámku.
Vstup vede z prvního nádvoří přes turniket a aktuální ceník zámku uvádí vstupné do zahrady 40 korun. Oficiálně bývá otevřena od 10 do 18 hodin, v jarních a podzimních měsících se však režim může přizpůsobit provozu pokladny. Praktické informace je proto vhodné před cestou ověřit přímo u zámku. Areál se nachází na adrese Dlouhá jízda 1254 a návštěvu lze spojit také s prohlídkou interiérů, jižních zahrad nebo posezením v zámecké kavárně.