Svatý Jan pod Skalou je podle Národního památkového ústavu nejstarším doloženým poutním místem v Čechách. Jeho kouzlo však nespočívá jen v dávné historii. V malém údolí se tu potkává barokní architektura, poutní tradice, krasová geologie i příjemný výlet do zdejší krajiny.
Dominantou obce je poutní areál s kostelem Narození svatého Jana Křtitele a bývalým benediktinským klášterem. Celý areál, včetně zahrady a přilehlých pozemků, je od roku 2018 národní kulturní památkou. Klášter ovšem není běžně otevřený veřejnosti, a návštěva se proto soustředí především na kostel, jeskyni a okolní památky.
Kostel ukrývá jeskyni poustevníka
Raně barokní kostel vznikl v roce 1661 a bývá spojován se jménem architekta Carla Luraga. O půl století později se na jeho statickém zajištění podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Interiér připomíná poutní význam místa: najdeme tu hlavní oltářní obraz Zjevení svatého Jana Křtitele poustevníku Ivanovi, mramorovou křtitelnici z roku 1576 nebo náhrobek svatého Ivana se schránkou jeho ostatků.
Zajímavostí je také zvon ve věži, který pochází z roku 1401 a nese nejstarší dochovaný staročeský nápis na zvonu. Největší pozornost návštěvníků však obvykle přitahuje prostor pod kostelem. Z něj vede vstup do jeskyně svatého Ivana, spojené s legendou o poustevníkovi, jenž zde měl žít v 9. století.
V jeskyni se zachoval portál renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného v původní travertinové dutině. Nechybějí zde náhrobní kameny opatů, stopy poutního kultu ani krápníková výzdoba v zadní části. Legendární vyprávění o Ivanovi se přirozeně prolíná s historicky doloženou poutní tradicí, která místo udržela v povědomí po staletí.
Ivanův pramen už není určený k pití
Jen několik kroků od kláštera vyvěrá Ivanův pramen. Silně mineralizovaná a alkalická voda se v minulosti využívala při vodoléčbě a až do 70. let 20. století se stáčela do lahví pod názvem Ivanka. Pramen tak býval vnímán jako významný přírodní zdroj a jeho voda měla pověst vody léčivé.
Dnes je ale nutné respektovat upozornění, že voda z pramene není pitná. Obec uvádí, že její složení není stabilní a rozbory prokázaly mimo jiné zvýšené hodnoty dusitanů a bakterií. Návštěvníci by proto neměli vodu nabírat ke konzumaci, ani když pramen působí na první pohled lákavě.
Prameniště je dlouhodobě sledováno a jeho podzemní systém zkoumají speleologové. Po vydatnějších deštích se v minulosti objevovalo zakalení nebo dočasné mizení vody, což souvisí s komplikovanými podzemními poměry Českého krasu. V okolí se nacházejí travertinové útvary a jeskynní systémy, které připomínají, že zdejší krajina vznikala působením vody i vápence po dlouhá geologická období.
Výstup na Svatojánskou skálu
Od poutního areálu vede značená cesta ke Svatojánské skále a vyhlídce U kříže. Výstup není dlouhý, ale je prudký. Na trase pomáhá přírodní schodiště a dřevěné zábradlí, přesto může být cesta po dešti kluzká. Pevná obuv se hodí a rodiny s malými dětmi nebo méně jistí turisté by měli počítat s náročnějším úsekem.
Odměnou je pohled do kaňonovitého údolí Kačáku, tedy potoka Loděnice, a na místo, kde se setkává krasová krajina s nekrasovým okolím. Právě tady je dobře patrné, proč je Český kras zajímavý nejen pro turisty, ale také pro geology a přírodovědce. V celé oblasti bylo objeveno přibližně 700 jeskyní a zdejší vápence vznikly zhruba před 400 miliony lety ze schránek mořských bezobratlých.
Okruh pro pěší i delší výlet
Základní návštěvní program může spojit kostel s jeskyní svatého Ivana, Ivanův pramen, kapli Povýšení svatého Kříže a vyhlídku U kříže. Kaple stojí na místě, které tradice spojuje se zjevením Jana Křtitele poustevníkovi Ivanovi. Samotné renesanční sousoší Krista na kříži, Jana Křtitele a Ivana vzniklo už v roce 1602, kaple nad ním byla vystavěna roku 1714.
Celý Svatojánský okruh měří přibližně čtyři kilometry, má jedenáct zastavení a jeho projití zabere podle tempa zhruba dvě a půl až tři hodiny. Trasa je určena pěším a propojuje také geologické zajímavosti, údolí Stydlých vod a Skanzen Solvayovy lomy. Tam lze poznat historii těžby vápence, navštívit štolu a svézt se úzkokolejnou železnicí.
Svatým Janem prochází také Cesta Vojty Náprstka z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou do Karlštejna. Obec ji označuje za nejstarší dochovanou značenou turistickou trasu v Česku. Kdo chce pokračovat dál, může zamířit k Bubovickým vodopádům, do Srbska, ke Koněpruským jeskyním nebo právě ke Karlštejnu. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální přístupnost kostela a jeskyně; kaple i další méně přístupná místa se otevírají především v rámci komentovaných vycházek.