Regionem.cz
Objevujte Česko

Svatý Jan pod Skalou: poutní místo ukryté pod vápencovou stěnou

V hlubokém údolí Českého krasu se potkává barokní poutní tradice s příběhem poustevníka Ivana, krasovou geologií i krásnými výhledy. Svatý Jan pod Skalou nabídne krátkou návštěvu kostela i celodenní výlet přes svatojánskou skálu, Solvayovy lomy a okolní stezky.

29. srpna 2026, 06:22

Jen málokteré místo v Českém krasu spojuje legendu, sakrální památky a výraznou krajinu tak působivě jako Svatý Jan pod Skalou. Obec leží v údolí Loděnice, známé také jako Kačák, přímo v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Nad domy a klášterním areálem se zvedá vápencová stěna se známou vyhlídkou U kříže.

Jeskyně poustevníka Ivana a barokní kostel

Podle staré legendy se zde ve druhé polovině 9. století usadil poustevník Ivan, kterého tradice označuje za prvního českého křesťanského poustevníka. Žít měl v jeskyni pod skalou, kde se mu při odchodu zjevil svatý Jan Křtitel. Příběh patří k duchovnímu obrazu místa, samotnou Ivanovu existenci však nelze doložit přesvědčivými dobovými písemnými důkazy.

Historie Svatého Jana je přesto s benediktiny spojená velmi pevně. První písemná zmínka o Ivanově jeskyni, poustevně, hrobu a kapli se podle obecních podkladů objevuje v listině z roku 1205. Po zničení kláštera na Ostrově u Davle husity se benediktini uchýlili právě sem a jejich definitivní přesídlení se datuje rokem 1517. Nález a vyzvednutí Ivanových ostatků v roce 1584 pak podpořily tradici poutí.

Dominantou obce je bývalý benediktinský klášter a kostel Narození svatého Jana Křtitele. Barokní stavba vznikala kolem roku 1661 podle návrhu Carla Luraga a později ji kvůli problémům se sesedáním podloží upravoval Kilián Ignác Dientzenhofer. V interiéru je schránka s ostatky svatého Ivana a z kostela se vstupuje přímo do jeskyně. Jeskyni vévodí portál staršího renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále.

Samotný klášterní areál není běžně přístupný. Návštěvníci se dostanou především do kostela a jeskyně, jejichž prohlídky mají sezonní režim. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální otevírací dobu.

Pramen, který už není pitný

U kostela vyvěrá Ivanův pramen, krasový výstup spojený s rozsáhlejším systémem podzemních proudů. Viditelná část je podle obce jen zlomkem celého vývěru a od roku 2014 se jí věnují speleologové. Pramen je zajímavý především jako ukázka fungování zdejšího krasu a jako součást poutního místa.

Důležitá praktická informace: po rozborech z června 2026 je voda označena jako nepitná. Není tedy vhodné ji ochutnávat ani ji návštěvníkům doporučovat jako bezpečný nebo léčivý zdroj. V minulosti se kolem pramene vyprávělo o jeho zázračných účincích, dnes je však třeba respektovat aktuální označení.

Ke kříži a dál přes Český kras

Nejhezčí pohled na obec se otevírá z vyhlídky U kříže na svatojánské skále. Výstup je místy prudký, odměnou je výhled do údolí a názorné setkání krasové a nekrasové krajiny. Vyhlídka je součástí přibližně čtyřkilometrového Svatojánského okruhu s jedenácti zastaveními. Celá trasa zabere zhruba dvě a půl až tři hodiny a patří ke středně náročným pěším výletům.

Okruh začíná u kláštera, stoupá ke kříži a pokračuje přes Skanzen Solvayovy lomy a údolí Stydlých vod. Cestou se objevují takzvané kozí hřbety, šikmo uložené vrstvy vápence, i závrty u rozcestí Propadlé vody, jimiž se po deštích vsakuje voda do podzemí. Trasa tak spojuje historii, geologii i přírodní scenérie bez potřeby dlouhého přejezdu.

Solvayovy lomy lze navštívit také samostatně. Skanzen v bývalém lomu Paraple připomíná těžbu a dopravu vápence, geologii, speleologii i dobové strojní vybavení. V provozní dny návštěvu doplňuje jízda úzkorozchodným vlakem a prohlídka důlní štoly, kde je celoročně chladno.

Po stopách svaté Ludmily

Svatý Jan pod Skalou je rovněž jednou ze zastávek Stezky svaté Ludmily, která propojuje místa spojená s odkazem první české světice. Na Berounsku vede přes Karlštejn, Solvayovy lomy, Svatý Jan a Tetín. Úsek z Karlštejna do Svatého Jana měří přibližně 11,5 kilometru. Údaje o celkové délce celé stezky se podle použité metodiky liší, proto je před delším putováním vhodné ověřit aktuální mapu a stav trasy.

Z obce lze pokračovat také k Bubovickým vodopádům, do Srbska, na Tetín nebo po nejstarší dochované značené turistické trase v Česku, Cestě Vojty Náprstka, směrem na Beroun a Karlštejn.

Co vědět před návštěvou

V obci funguje infocentrum v budově bývalé fary a také Svatojánské muzeum, které mívá hlavní sezonu od dubna do října. K dispozici jsou i komentované vycházky ke kaplím, barokním památkám a geologickým zajímavostem. Parkování je omezené a zpoplatněné, proto se vyplatí přijet s časovou rezervou. Výlet vede chráněnou krajinou: držte se značení, nevstupujte do nepřístupných lomů a počítejte s tím, že některé úseky nejsou vhodné pro návštěvníky s omezenou kondicí.

Další objevy v okolí