Středověké sídlo v srdci obce
Tvrz Kurovice najdete přímo v centru obce, při návsi naproti kostelu. Kurovice leží asi devět kilometrů východně od Kroměříže a přibližně šest kilometrů jihozápadně od Holešova. Na první pohled může stavba působit jako nenápadná součást návsi, její význam je však mnohem větší. Odborníci ji řadí k mimořádně hodnotným šlechtickým sídlům a někdy ji označují také jako hrad Kurovice.
Přesnější je mluvit o tvrzi na pomezí tvrze a hradu. Dochovaný objekt totiž nespojuje pouze obytné a hospodářské funkce, ale také výrazné obranné prvky. Právě tato kombinace pomáhá pochopit, jak se na Moravě v průběhu staletí proměňovala sídla nižší šlechty.
Od biskupského léna k opevněnému sídlu
Kurovice a zdejší sídlo se v písemných pramenech objevují nejpozději v letech 1275 až 1276. Zmiňován je Zášit z Kurovic, přesné datování nejstarší fáze tvrze však není zcela jednoznačné. Kurovice byly lénem olomouckých biskupů a jejich držitelé se v dalších staletích střídali. Roku 1339 přešly s Třeběticemi do majetku olomouckého biskupa Jana. Později se zde vystřídali například Šternberkové, Vrchlabští, Zoubkové ze Zdětína nebo Lobkovicové.
Výrazná proměna přišla na konci 14. století. Starší zástavba byla odstraněna a nové sídlo vzniklo ve větším rozsahu, částečně v prostoru původního příkopu. Mělo přibližně obdélnou dispozici, obvodovou hradbu, palác a hranolovou věž. Dendrochronologické výsledky i další průzkumy pomohly tuto stavební etapu lépe časově zařadit.
Hradby, příkop a věž v nároží
Dnešní tvrz má půdorys zhruba 28 krát 21 metrů. Obvodové zdivo dosahuje tloušťky přibližně jeden a půl metru a v jihovýchodním nároží se ukrývá zatažená hranolová věž o rozměrech asi sedm krát sedm metrů. Už samotné rozměry napovídají, že nešlo jen o pohodlné panské obydlí, ale také o sídlo uzpůsobené k obraně.
Areál chránil příkop a více okruhů opevnění. Velká část prvního okruhu se dochovala, zatímco z dalšího opevnění, příkopu a valu zůstaly především omezené terénní stopy. Některé jsou patrné například v zahradě místní fary. Kurovice tak nejsou zajímavé pouze tím, co stojí nad zemí, ale i reliéfem okolního terénu, který připomíná původní podobu sídla.
Po husitských válkách byla tvrz podle dostupných poznatků poškozena či zničena a následně obnovena. Od konce 15. do poloviny 16. století prošla významnou přestavbou za Vrchlabských. Další úpravy následovaly v renesanční době za Joachyma Zoubka ze Zdětína.
Renesanční detaily i stopy každodenního života
Na stavbě se dodnes střídají pozdně gotické a renesanční prvky. Dochovala se kamenná ostění, renesanční klenby, zlomky sgrafitové výzdoby i části původních konstrukcí. Právě tyto detaily dávají návštěvníkovi možnost představit si, že tvrz nebyla jen pevností, ale také reprezentativním obydlím svých majitelů.
Její využití se ovšem v průběhu času výrazně měnilo. V 19. a na počátku 20. století sloužila částečně jako obydlí správce a hospodářského služebnictva, část prostor fungovala jako panská sýpka. Po roce 1945 objekt využívalo jednotné zemědělské družstvo jako kanceláře, sýpku a bytový dům. Tyto pozdější vrstvy nejsou na první pohled tak působivé jako středověké zdivo, dokládají však dlouhý a praktický život památky.
Obnova pokračuje, návštěva vyžaduje domluvu
V 80. letech 20. století převzalo tvrz Muzeum Kroměřížska a zahájilo rekonstrukci. Obnova byla později přerušena a podle odborné literatury pokračuje od roku 2006 pozvolná generální obnova v soukromém vlastnictví. Stav památky i možnosti jejího využití se proto mohou měnit.
Tvrz není podle dostupných informací běžně otevřena jako standardní návštěvnický objekt. Prohlídka může být možná po předchozí individuální domluvě nebo při pořádaných akcích, například při historických dnech s ukázkami šermu a komentovanými prohlídkami. Před cestou je vhodné ověřit aktuální režim u obce či vlastníka a respektovat soukromý charakter areálu.
Adresa Kurovice 33, 768 52 Míškovice může působit matoucím dojmem, památka však skutečně stojí v obci Kurovice. Výlet lze spojit s prohlídkou místního kostela nebo s návštěvou přírodní památky Kurovický lom. Tvrz tak představuje cenný cíl pro každého, kdo chce poznat méně známé, ale historicky mimořádně vrstevnaté kouty Zlínského kraje.