Jen málokterý výlet na Vysočině nabídne na tak krátké trase tolik rozdílných zážitků. Naučná stezka Údolím Doubravy sleduje řeku mezi Horním mlýnem u Chotěboře a obcí Bílek, kde voda protéká skalnatým kaňonem, přepadává přes balvany a vytváří peřeje i vodopády. Cesta vede přírodní rezervací v CHKO Železné hory a patří k nejvýraznějším pěším trasám v okolí Chotěboře.
Trasa měří podle způsobu měření přibližně 4,5 kilometru. Některé turistické materiály uvádějí 4,4 kilometru, jiné až 5,5 kilometru, zejména pokud započítávají delší nástupní úsek. Stezka vede souběžně s červenou turistickou značkou a je určena výhradně pěším. Výlet lze naplánovat jednosměrně: k Hornímu mlýnu se vydat z Chotěboře a z Bílku se vrátit vlakem směrem na Chotěboř.
Řeka vyhloubila kaňon v tvrdých rulách
Největší síla údolí spočívá v jeho reliéfu. Doubrava se po dlouhá období zařezávala do tvrdého rulového podloží, které tvoří migmatity, ortoruly a pararuly. Spolu s působením tektoniky a mrazového zvětrávání tak vznikly skalní stěny, věže, balvanité svahy i zaklesnuté úseky toku.
Nejatraktivnější částí je skalnatý úsek zvaný Koryto. Řeka se zde prodírá balvanitým řečištěm, místy vytváří kaskády a po deštích se její proud výrazně zrychluje. V okolí se nacházejí také kamenná moře, obří hrnce, říční ostrov a údolní niva. Voda přitom není jediným tvůrcem zdejší krajiny. Rozpukání hornin a opakované zamrzání vody pomáhaly skály rozrušovat a postupně modelovaly jejich dnešní podobu.
Výrazným místem na trase je Mikšova jáma, kde voda padá zhruba z 1,5 metru do hlubší tůně. Turistické materiály upozorňují i na takzvaný Velký vodopád, jehož podoba a síla se mění podle aktuálního průtoku. Po vydatných deštích bývají peřeje nejvýraznější, v zimě mohou okolní skály zdobit ledové útvary. Za náledí nebo sněhu je však pohyb v údolí citelně náročnější.
Vyhlídky Čertův stolek a Sokolohrady
Stezka není jen cestou podél vody. Některé úseky stoupají ke skalám a vyhlídkám, odkud se otevírají pohledy do sevřeného údolí. Čertův stolek tvoří výrazná skalní věž vysoká až 23 metrů. V okolí Sokolohradů se nachází téměř svislá skalní stěna, která dosahuje přibližně třiceti metrů.
Na skalním ostrohu nad Doubravou leží pozůstatky zaniklého hradu Sokolov, známého také jako Sokolohrady. Z původního sídla se podle současných podkladů zachovaly především fortifikační valy, přesto patří místo k hlavním cílům celého údolí. Spojení přírodních scenérií s nenápadnou historickou stopou dává výletu další rozměr.
Rezervace s pestrým životem
Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986 a dnes zaujímá více než 93 hektarů. Chráněn je především přirozený tok řeky a okolní lesní i skalní prostředí. Rozdíl mezi dnem údolí a nejvyššími skalními útesy dosahuje místy kolem šedesáti metrů, což vytváří pestré mikroklima.
V lesích se zachovaly fragmenty bučin, jedlin, suťových lesů a reliktních borů. V řece žijí mimo jiné rak říční a vranka obecná, v tůních se objevuje čolek horský. Na vodní prostředí jsou vázáni skorec vodní, ledňáček říční a vydra říční. Skály a dutiny využívají také netopýři; AOPK zde eviduje čtrnáct druhů. Ve skalách se vyskytuje nebo pravděpodobně hnízdí i výr velký.
Podoba lesa se v posledních letech proměňuje. Kůrovcová kalamita v letech 2015 až 2018 poškodila část porostů a obnova nyní směřuje k přírodě bližšímu složení s větším podílem listnáčů a jedle. Návštěvníci by proto měli respektovat značení a dbát zvýšené opatrnosti v okolí ponechaných odumřelých stromů.
Stezka po opravě, ale stále vyžaduje pevné boty
Naučná stezka vznikla v roce 1993 a v letech 2013 až 2014 prošla rozsáhlejší rekonstrukcí. Poškození způsobená povodní, pády stromů a následky kůrovcové kalamity si vyžádala další opravu, o jejímž dokončení AOPK informovala v lednu 2025. Opraveny byly kamenné povrchy, opěrné zídky, schodiště, zábradlí i informační panely a na některých místech přibylo řetězové jištění.
Stezka je hodnocena jako středně náročná a nehodí se pro kočárky ani jízdní kola. U řeky a skal se vyplatí pevná obuv a opatrnost, zvlášť za mokra nebo při vyšším průtoku. V rezervaci je veřejnosti přístupná po veřejných a turistických cestách, proto není vhodné scházet ze značené trasy. Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav u AOPK nebo Informačního centra Chotěboř, protože povodně, vichřice či lesnické zásahy mohou některé úseky dočasně ovlivnit.