Na první pohled zaujme mohutným průčelím, štíty a loubím. Ústřední dům Ořechovka však není zajímavý pouze svou architekturou. Byl hlavně praktickým a společenským středem nové zahradní čtvrti, která v pražských Střešovicích vznikala po první světové válce. Obyvatelé tu měli najít nejen klidné bydlení v zeleni, ale také vše důležité pro každodenní život a místa, kde se mohou potkávat.
Centrum místo drobných krámků
Ořechovka byla plánována podle principů anglického zahradního města. Vedle vil a řadových domů proto počítala také s veřejnými prostranstvími, zelení a občanskou vybaveností. Původní představa, že by na náměstí vznikly menší krámky a kiosky, se ale místním obyvatelům nezamlouvala. Prosadili soustředění obchodů a služeb do samostatné reprezentativní budovy, zatímco prostor před ní mohl zůstat parkově upraveným náměstím.
Ústřední dům tak fungoval jako prvorepublikový obchodní a servisní uzel. Nacházel se zde obchod s koloniálním zbožím, řeznictví, cukrářství, prodejna obuvi Baťa, galanterie nebo trafika. K praktickým službám patřil holič, žehlírna, truhlář a ordinace lékařů. Součástí domu byla také pošta a knihovna. Obyvatelé Ořechovky nemuseli za běžnými pochůzkami do vzdálenějších částí Prahy – jejich čtvrť měla vlastní malé městské centrum.
Monumentální dům uprostřed zeleně
Autorem Ústředního domu byl architekt Jaroslav Vondrák, který patřil také k hlavním projektantům celé kolonie. Na urbanistickém řešení Ořechovky spolupracoval s Janem Šenkýřem. Budova vznikala přibližně v letech 1920 až 1923; pozdější rok 1927 souvisí především s vybudováním či rozšířením divadelního a tanečního sálu.
Stavba na adrese Na Ořechovce 250/30A tvoří ústřední bod dnešního Macharova náměstí. Její průčelí působí slavnostně a městotvorně, přestože stojí v prostředí zahradní čtvrti. Výrazným motivem jsou mohutné štíty s historizujícím dekorem a loubí, které odkazuje k tradiční podobě náměstí. V celku se potkávají různé dobové vlivy – historizující prvky, secese, kubismus i pozdější dekorativní tendence. Právě tato kombinace je bezpečnější než snaha zařadit dům do jediné stylové škatulky.
Také samotné náměstí mělo víc funkcí než jen reprezentativní předprostor. Později bylo parkově upraveno podle návrhu Aloise Dryáka a nabídlo mimo jiné tenisové kurty, dětské hřiště a sáňkařské dráhy. Název Macharovo náměstí se používá od 60. let a připomíná básníka Josefa Svatopluka Machara, který žil v nedaleké Cukrovarnické ulici.
Kino, restaurace a společenský život
Ústřední dům nebyl po zavírací době obchodů mrtvým místem. Restaurace se zahradou a sálem doplňovala kavárna s vinárnou a biograf Ořechovka. V kině se podle dostupných podkladů promítalo už od 20. let 20. století. Historický sál později sloužil také divadelním představením, filmovým přehlídkám a dalším kulturním akcím.
V roce 1927 přibyl divadelní a taneční sál a zvláštní spolková místnost získala místní Beseda na Vořechovce. Budova tak spojovala několik vrstev veřejného života: ranní nákup, návštěvu pošty, odpolední schůzku v kavárně i večerní film, představení nebo taneční zábavu. Kino bylo po rekonstrukci znovu částečně otevřeno v roce 2012 a o rok později se zde konaly například Ozvěny Forman Festivalu. Další provoz se však později potýkal s technickým stavem budovy i s nájemními a majetkoprávními otázkami. Aktuální pravidelné promítání proto nelze bez ověření předpokládat.
Památka, která hledá další život
Význam Ústředního domu potvrdilo prohlášení za kulturní památku. Rozhodnutí Ministerstva kultury z roku 2015 nabylo právní moci 8. srpna 2016 a stavba je vedena v Ústředním seznamu kulturních památek pod číslem 105883. Současně ale zůstává patrný rozdíl mezi někdejší reprezentativní rolí domu a jeho dnešním stavem. Podle odborného hodnocení by si zasloužil důkladnou rekonstrukci.
Nový impuls pro komunitní život přišel v podobě samostatné Besedy Ořechovka na Macharově náměstí. Dřevěný pavilon tenisového klubu s kavárnou, klubovnou, šatnami a zázemím pro veřejné akce vznikl v roce 2024 podle návrhu Pavla Hniličky a Petra Bočana. Pracuje s dubovým dřevem, CLT panely a opalovaným smrkovým dřevem a připomíná zahradní altán. V roce 2025 získal ocenění v soutěži Stavba roku a byl zařazen také do přehlídky Česká cena za architekturu.
Nová Beseda není součástí historického Ústředního domu, symbolicky však navazuje na jeho původní myšlenku: nabídnout Ořechovce místo pro setkávání. Kavárna, filmové projekce, výstavy, živá hudba, workshopy nebo tematické večery ukazují, že společenské centrum může mít současnou podobu, aniž by ztratilo vztah k charakteru prvorepublikové čtvrti.
Ústřední dům si lze prohlédnout především z veřejného prostoru při procházce Ořechovkou a kolem Macharova náměstí. Nejlépe vynikne jeho průčelí, štíty, loubí a vztah k parkově řešenému okolí. Pravidelný návštěvní režim ani běžný přístup do interiérů nejsou aktuálně ověřené, proto je vhodné počítat hlavně s prohlídkou exteriéru a respektovat soukromí obytné památkové čtvrti.