Na první pohled připomíná obyčejný velký balvan. Viklan Dominik u Rybničné je však mnohem zajímavější: několik metrů vysoký žulový blok spočívá na podkladu jen malou ploškou a při působení ve vhodném směru se může mírně rozhýbat. Právě tato vlastnost mu zajistila ochranu i pozornost návštěvníků po několik staletí.
Žulové jádro, které odolalo zvětrávání
Viklan leží přibližně 1,2 až 1,5 kilometru severovýchodně od Rybničné, na kraji lesa nad údolím potoka Javorné. Nachází se v nadmořské výšce kolem 634 metrů a tvoří jej porfyrický biotitický granit, hornina náležející ke karlovarskému plutonu.
Jeho vznik souvisí s dlouhodobým působením vody, mrazu a dalších přírodních procesů. Okolní hornina postupně zvětrávala a byla odnášena, zatímco odolnější část žuly zůstala na místě. Z někdejšího horninového masivu tak vzniklo výrazné skalní jádro, které příroda dále opracovávala.
Balvan měří přibližně 3,5 metru na délku, 1,5 metru na šířku a dva metry na výšku. Jeho nejpůsobivější vlastností ale nejsou samotné rozměry. Při opatrném zatlačení ve správném směru lze podle dostupných popisů pozorovat mírné kývnutí. Nejde o kámen, který by se snadno rozhoupal silou jednoho člověka, a návštěvníci by se o to rozhodně neměli pokoušet nadměrně.
Prohlubeň s nejasným původem
Na horní straně viklanu se nachází mísovitá až kulovitá prohlubeň. Právě ta přidává místu další otázku. Některé popisy připouštějí, že mohla vzniknout lidským zásahem, odborná interpretace ji však vysvětluje jako skalní mísu vytvořenou přírodními procesy v chladném periglaciálním období.
Jisté naopak je, že kámen nese stopy člověka v podobě tesaných nápisů s letopočty 1776 a 1793. Dokládají, že Dominik nebyl vždy jen nenápadným bodem v lese. Výletníci sem mířili už v 18. století a okolí bývalo spojeno s výletním místem Ruhenstein. Nedaleko stála také osada Viklan, uváděná v němčině jako Wackelstein, a pod místem se nacházel Rábův mlýn neboli Rabenmühle.
Od výletního hostince k přírodní památce
V okolí se podle geologických podkladů dochovaly zbytky někdejší výletní restaurace. Z někdejšího společenského cíle tak zůstala především krajina, kámen a několik historických stop. Samotné označení Dominik se podle uváděného vysvětlení vztahuje k hraběti Dominiku Kounicovi, někdejšímu majiteli bečovského panství. Tato souvislost je však v pramenech podávána jako historické vysvětlení názvu, nikoli jako zcela bezpečně doložený fakt.
Viklan byl jako přírodní památka vyhlášen v roce 1979. Chráněné území má rozlohu přibližně 0,02 hektaru a předmětem ochrany je právě ojedinělý geomorfologický jev – funkční viklan. Okolí tvoří především okraj smrkové monokultury a travnaté plochy s rostlinami typickými pro krátkostébelné pastviny.
Tip na výlet u Rybničné a Javorné
K viklanu vede značená turistická cesta. Jako výchozí místa mohou posloužit Rybničná nebo Javorná, obě místní části města Bochov; turistické popisy doporučují zejména přístup po modře značené trase od Javorné. Zároveň je dobré počítat s tím, že od silnice vede k lokalitě ještě více než 250 metrů volným terénem. Nejde tedy o památku, k níž by se dalo přijet přímo autem.
Na cestu se hodí pevná obuv, hlavně po dešti, kdy může být poslední úsek kluzký. Viklan leží v katastrálním území Javorná u Toužimi, administrativně však spadá pod Bochov. Při návštěvě je třeba respektovat ochranný režim přírodní památky, nepoškozovat nápisy ani okolní terén a kámen nerozhýbávat silou. Odměnou je klidné místo, kde se na malém prostoru potkává geologický příběh, historie zaniklého výletního zázemí i typická krajina Karlovarska.