Ve výšce přibližně 1035 metrů nad mořem se nad Lipenskou přehradou zvedá Vítkův Kámen, známý také jako Vítkův hrádek. Oficiálně jde o nejvýše položenou dochovanou hradní zříceninu v České republice. Samotná nová vyhlídková plošina dosahuje ještě výše, její vrchol je ve výšce 1053 metrů.
Od prosince 2024 nabízí návštěvníkům široký rozhled, který patří k největším lákadlům celého místa. Za dobré viditelnosti je možné přehlédnout přibližně dvě třetiny Lipenské přehrady, šumavské vrcholy i Novohradské hory. Na obzoru se někdy objeví také Alpy, vzdálené více než 80 kilometrů.
Pohraniční hrad s ne zcela jasným začátkem
Počátky hradu nejsou v historických pramenech popsány úplně jednotně. Podle obecního historického přehledu jej pravděpodobně kolem poloviny 13. století založil Vítek z Načeradce z krumlovské větve Vítkovců. První písemná zmínka bývá spojována s rokem 1277, Národní památkový ústav však jako jistou zmínku uvádí až rok 1347.
Rozdíl může souviset s tím, že původní opevněné místo a pozdější kamenný hrad nemusely vzniknout ve stejné době. Dochovaná podoba se patrně budovala nebo výrazně přestavovala až na počátku 14. století za Rožmberků. Opatrné datování proto dává větší smysl než jednoznačné tvrzení o jediném zakladateli a přesném roce vzniku.
Hrad měl především strážní a správní úlohu. Střežil obchodní cestu z Horních Rakous přes Svatý Tomáš směrem k Frymburku, Přídolí a Českému Krumlovu. Z jeho výhodné polohy bylo možné kontrolovat také okolní lenní statky a vybírat mýto. Na konci 14. století k jeho správnímu zázemí podle obecních údajů patřilo 15 vesnic a sklářská huť.
Mohutná věž a král v zajetí
Jádrem hradu byla velká obytná hranolová věž z lomového kamene. Přibližně 14 krát 17,5 metru široká stavba patří svými rozměry k největším svého druhu v Čechách. Praktickým prvkem byla studna, do níž se dešťová voda dostávala zazděným hliněným potrubím. V 16. století hrad posílilo vnější opevnění s nárožními baštami, střílnami a východní branou s padacím mostem.
Jedna z nejvýraznějších kapitol dějin Vítkova hrádku se odehrála roku 1394. Právě zde byl nedobrovolně držen český král Václav IV., kterého zajala část české šlechty. Později hrad zasáhly válečné události. V okolí se během třicetileté války pohybovala švédská vojska a hrad mohl být v letech 1641 až 1648 zpustošen. Inventář z roku 1649 ale naznačuje, že tehdy ještě nebyl zcela neobyvatelný.
Od chátrání k vyhlídce
Když pohraniční pevnost ztratila svůj strategický význam, začal Vítkův hrádek postupně pustnout. Schwarzenberkové, kteří jej vlastnili od roku 1719, nechali v roce 1725 opravit alespoň střechy. V 19. století následovaly konzervační práce a při návštěvě korunního prince Rudolfa v roce 1871 vznikla ve věži dřevěná konstrukce se schodištěm a vyhlídkovou terasou.
Významnější obnova přišla v roce 2004. Opravy tehdy podle obecního historického přehledu stály 11 milionů korun a ve věži vznikla vyhlídková plošina. Po roce 1948 však místo využívala vojenská posádka, protože leží nedaleko státní hranice. Veřejnosti se hrad začal znovu otevírat až po změně poměrů a následné obnově v 90. letech.
Původní dřevěná plošina byla později odstraněna kvůli špatnému technickému stavu. Nová konstrukce, na jejíž vznik přispěla obec i dárci z Česka, Rakouska a Německa, byla zkolaudována v roce 2024 a návštěvníkům se otevřela během vánočního období. Její výrobu zajistila firma Nema, montáž firma Střechy Vávra a náklady dosáhly přibližně 2,5 milionu korun.
Výlet ze Svatého Tomáše
Nejjednodušší přístup vede z osady Svatý Tomáš. U nejbližšího parkoviště je přibližně 25 bezplatných míst a odtud pokračuje ke hradu asi 400 metrů dlouhá štěrková cesta s převýšením 42 metrů. Podle místa startu je hrad od osady vzdálen přibližně půl kilometru.
Delší variantu představuje cesta od přívozu Frymburk–Frýdava. Měří zhruba šest kilometrů, vede po asfaltu a nastoupá 296 metrů. Lokalitou procházejí také cyklotrasy číslo 1021 a 1033. Areál je volně přístupný i mimo provozní dobu, do interiéru hradu a na vyhlídku se však vstupuje během otevíracích hodin a za poplatek. Ty se podle sezony mění, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální údaje u provozovatele.
Na hradní zdivo, hradby a pomocné konstrukce se vstupovat nesmí. Návštěvníci se pohybují v historickém areálu na vlastní nebezpečí, což platí zvlášť za větru a nepříznivého počasí. Právě spojení výrazné historie, horské krajiny a dalekého rozhledu ale dělá z Vítkova hrádku místo, které stojí za návštěvu i pro ty, kdo sem původně míří především za Lipnem.