Ještě před několika desetiletími tudy vedla hranice, kterou nebylo možné jen tak překročit. Dnes se mezi rakouským Guglwaldem a českou Přední Výtoní prochází klidnou příhraniční krajinou. Právě tento kontrast ukazuje nová Stezka vzpomínek Železná opona, německy DenkWeg Eiserner Vorhang. Přibližně pětikilometrový tematický okruh byl slavnostně otevřen 19. července 2026.
Trasa začíná v Guglwaldu, který patří k rakouské obci Vorderweißenbach, tedy naproti Přední Výtoni. Nejde proto o stezku ležící přímo na českém území, její příběh je však s Přední Výtoní a českou stranou hranice úzce spojený. Výchozím místem je venkovní muzeum DenkStätte Eiserner Vorhang, česky Památník železné opony.
Deset zastavení od sousedství k rozdělení
Okruh má deset zastavení a provádí návštěvníka dějinami regionu v časové i tematické posloupnosti. Začíná připomínkou doby, kdy obě strany hranice spojovaly každodenní vztahy, obchod a společná infrastruktura. Významnou roli zde hrával například obchod se solí, Schwarzenberský plavební kanál nebo koněspřežná železnice.
Tuto kontinuitu přerušila druhá světová válka a po ní nastupující komunistický režim. Další panely vysvětlují vznik zakázaného pásma na československé straně, život v prostoru označovaném jako „mrtvá hranice“ i fungování Pohraniční stráže. Běžná cesta do školy, obchodu nebo hostince na druhé straně se stala minulostí.
Stezka se věnuje také lidem, kteří se přes hranici pokoušeli uprchnout. Připomíná elektrifikované zátarasy, služební psy i morální tlak, kterému byli vystaveni mladí vojáci sloužící v pohraničí. Údaje uváděné v rámci projektu hovoří pro období let 1950 až 1989 o 48 925 zatčeních na hranici a 281 lidech, kteří při pokusu o útěk zemřeli. Jde o statistiky prezentované výkladovým konceptem stezky, nikoli o údaj vztahující se výhradně k okolí Přední Výtoně.
Drát, který zůstal v krajině
Nejsilnějším zážitkem nemusí být samotný text na panelech, ale pohled na dochovanou část zátarasů s ostnatým drátem u památníku. Návštěvník zde vidí konkrétní pozůstatek systému, který po desetiletí fyzicky odděloval Československo od Rakouska. Nejde přitom o souvislý plot lemující celou trasu, ale o zachovaný prvek u DenkStätte, jenž dává historickému výkladu hmatatelnou podobu.
Památník tvoří starší venkovní expozice se sedmi informačními panely v němčině a češtině. Podle veřejně dostupných údajů je volně přístupný. Uváděné souřadnice výchozího místa jsou 48.59221598025826, 14.179568181749001.
Rok 1989 připomíná konkrétní místo
Výklad stezky nezůstává u obecných dějin pádu železné opony. Připomíná také konkrétní událost tohoto úseku hranice: podle projektu byl 19. srpna 1989 u Guglwaldu a Přední Výtoně přestřižen hraniční drát. Do širšího evropského příběhu tak zapadá symbolické přestřižení hranice u Sopronu, Panevropský piknik, pád Berlínské zdi i začátek sametové revoluce.
Jedno ze zastavení se dívá také do období po otevření hranice. Obce a spolky na obou stranách začaly obnovovat kontakty, mimo jiné prostřednictvím spolupráce hasičských sborů ze Schöneggu, Piberschlagu a Přední Výtoně. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 kontroly definitivně ustoupily. Z někdejší hranice se postupně stal prostor setkávání a výletů.
Panely doplňuje mobilní aplikace
Nová stezka je trojjazyčná. Panely nabízejí informace v češtině, němčině a angličtině a jejich součástí jsou QR kódy. Po jejich načtení se návštěvník dostane k videím, dalším textům a interaktivnímu obsahu v aplikaci DenkWeg. Ta je podle materiálů projektu zdarma a po instalaci má fungovat také offline, což se v příhraniční krajině může hodit.
Stezka tak spojuje klasické venkovní muzeum s moderním způsobem poznávání. Člověk nejde jen od jednoho panelu ke druhému, ale sleduje příběh přímo v krajině, kde se odehrával. Právě v tom spočívá její největší hodnota pro návštěvníky, kteří chtějí české regiony poznávat v širších souvislostech.
Prakticky: Výchozím bodem je DenkStätte Eiserner Vorhang v rakouském Guglwaldu. Okruh měří zhruba pět kilometrů a má deset zastavení. Nové materiály popisují trasu jako pěší tematický okruh; přesný povrch, převýšení, parkování nebo bezbariérovost není vhodné bez ověření zobecňovat. V širším okolí lze výlet spojit s poznáváním krajiny Mühlviertelu a Lipenska. Někdejší nebezpečná hranice zde navíc dostává novou podobu jako součást evropského Zeleného pásu, přírodního koridoru, který vzniká na bývalých hraničních pásech.