Ve výšce přibližně 1035 metrů nad mořem se nad lipenskou krajinou zvedá Vítkův hrádek, známý také jako Vítkův Kámen. Právě jeho poloha je hlavním důvodem, proč patří k nejzajímavějším výletním místům jižních Čech. Z vyhlídkové plošiny je vidět velká část Lipenské přehrady, šumavské vrcholy Smrčina, Boubín a Bobík i Novohradské hory. Když přeje počasí, objeví se na obzoru také Alpy vzdálené více než 80 kilometrů.
Pevnost na důležité cestě
Historie hradu je spojená s Vítkovci a později s mocným rodem Rožmberků. Podle běžně uváděné tradice vznikl ve 13. století, odborné podklady však připouštějí složitější vývoj a také starší dřevěný hrádek. Kamenný hrad mohl být vybudován až na počátku 14. století. Jisté je, že jeho poloha nebyla vybrána náhodou.
Vítkův hrádek střežil pohraniční území i obchodní cestu z Horních Rakous do Čech. Zároveň pomáhal spojovat majetky Vítkovců na obou stranách dnešní hranice. Ke konci 14. století spadalo pod hradní panství podle dobových údajů patnáct vesnic a sklářská huť. Správu zajišťoval rožmberský purkrabí, který měl na starosti také poplatky a mýto.
Král, který se na hrad nedostal dobrovolně
Nejznámější událost v dějinách Vítkova hrádku se odehrála v červenci 1394. Na hrad byl krátce převezen a vězněn český král Václav IV. Jindřich z Rožmberka tehdy zajatého panovníka převážel přes svá opevněná sídla směrem do Rakous. Z dnešního pohledu jde o pozoruhodný kontrast: návštěvníci sem stoupají za klidem, výhledy a horským vzduchem, zatímco král se tu ocitl jako nedobrovolný vězeň.
Hrad později prošel několika majetkovými změnami. Z rožmberského držení přešel nakrátko k pánům z Walsee, roku 1622 připadl Eggenberkům a od roku 1719 Schwarzenberkům. Když ztratil svou vojenskou i správní funkci, začal chátrat a v polovině 18. století byl opuštěn.
Od romantické rozhledny k železné oponě
Dochovanému jádru dominuje mohutná obdélná obytná věž. Hrad měl také pozdější pětiboké opevnění s hradbami, baštami, branou a střílnami. V 19. století se z ruin stal romantický výletní cíl. Kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg nechal ve věži zřídit rozhlednu a Vítkův hrádek začal přitahovat návštěvníky Šumavy i umělce. Místo inspirovalo například spisovatele Adalberta Stiftera, autora románu Vítek.
Po druhé světové válce však nastal opačný vývoj. Hrad se ocitl v nepřístupném hraničním pásmu a armáda jej využívala jako pozorovací stanoviště. Veřejnost se sem prakticky nemohla dostat až do roku 1990, kdy zříceninu převzala obec Přední Výtoň. Novodobá obnova začala v roce 2004 a o rok později se hrad znovu otevřel návštěvníkům.
Nová plošina a výlet s výhledem
Největší odměnou za návštěvu je stále výstup na vyhlídkovou plošinu. Původní konstrukce musela být kvůli technickému stavu odstraněna, nová se po rekonstrukci otevřela 21. prosince 2024. Výhled na Alpy ale závisí na dohlednosti, takže jej nelze při každé návštěvě zaručit.
Vítkův hrádek dnes není jen tichou zříceninou. V areálu se konají kulturní a vzdělávací akce a zájemci si mohou vyzkoušet některé historicky laděné aktivity, například střelbu z luku či kuše nebo část rytířské výzbroje. K proměně místa přispělo také nové sociální zázemí, které je podle provozovatele v sezoně k dispozici návštěvníkům.
Jak se k hradu vydat
Nejbližší přístup vede z osady Svatý Tomáš, vzdálené od Vítkova hrádku přibližně 550 metrů. Parkoviště se nachází asi 400 metrů od hradu a poslední úsek je určen pro pěší nebo cyklisty. Z Frymburku lze výlet spojit s přívozem na Frýdavu; odtud vede ke Svatému Tomáši zhruba šestikilometrová cesta se stoupáním. Do osady zajíždí také autobus, jehož jízdní řád je vhodné ověřit podle konkrétního data.
Výlet lze prodloužit návštěvou nedalekého kostela svatého Tomáše nebo pokračovat krajinou kolem Lipna. Otevírací doba a vstupné se mění podle sezony, proto je před cestou dobré ověřit aktuální údaje u provozovatele. V horském prostředí se vyplatí počítat s proměnlivým počasím a na vyhlídku vyrazit s realistickým očekáváním: Alpy se ukážou jen tehdy, když je obzor skutečně čistý.