Podle tradice se Jan Žižka narodil pod starým dubem v Trocnově. Jisté ovšem není ani přesné datum jeho narození, ani místo, kde přišel na svět. První známá zmínka spojující Žižku s Trocnovem pochází až z roku 1569, tedy téměř dvě století po jeho narození. Výlet sem proto není cestou k bezpochybnému historickému faktu, ale k místu, které se stalo důležitou součástí Žižkova příběhu i české paměti.
Od rodových dvorců k památníku
Trocnov byl ve 14. a 15. století tvořen dvěma svobodnými dvorci. Jeden patřil Žižkovým rodičům, druhý příbuzným z otcovy strany. Podle historie areálu Jan Žižka rodinný statek přibližně kolem roku 1378 zdědil a v dubnu 1380 prodal. Právě tato skutečnost dává zdejšímu spojení s husitským vojevůdcem pevnější základ než pozdější vyprávění o dubu.
Tradiční místo narození dnes připomíná pamětní kámen. Původně zde stával starý dub a později také kaplička. Kamenný památník s nápisem připomínajícím Žižkovo narození byl na místě instalován v roce 1908. Nedaleko se tyčí třináct metrů vysoký pomník z bílé liberecké žuly, jehož autorem je sochař Josef Malejovský. Slavnostně byl zpřístupněn v roce 1960.
Středověk, který si lze projít
Největší zážitek dnes nepředstavuje samotný pomník, ale celý areál. Archeoskanzen Trocnov ukazuje podobu pozdně středověkého venkova na přelomu 14. a 15. století. Vychází z archeologických nálezů a dobových výzkumů, takže návštěvník nezůstává jen u abstraktního vyprávění o husitech.
Jedna část představuje zemanský dvorec s obytným domem, zbrojnicí, sýpkou, stájí, stodolou a dalšími hospodářskými stavbami. Druhá přibližuje venkovskou osadu, kde nechybí obydlí bezzemka, chalupníka a sedláka, zahrady, políčka, ohrady ani hospodářská zvířata. Rozdíl mezi jednotlivými vrstvami tehdejší společnosti je tu patrný názorněji než v běžné muzejní expozici.
Areál vznikal od roku 2020 a stavební část byla dokončena na konci roku 2023. K návštěvě vybízí také 1,5 kilometru dlouhá naučná stezka. Vede kolem základů Žižkova dvorce, pomníku, údajného místa narození, starých rybníků, Mikšova dvorce a hráze Horního rybníka. Je přístupná celoročně a zdarma; informační panely doplňují QR kódy. Proto může být dobrou volbou i tehdy, kdy jsou vnitřní expozice zavřené. Na cestu se hodí pevná obuv, protože trasa vede také lesem a kolem rybníků.
Nové zázemí pro delší návštěvu
V dubnu 2026 se v Trocnově otevřelo nové návštěvnické a vzdělávací centrum. Nabízí pokladnu, informační služby, obchod, model archeoskanzenu, přednáškový sál i výukovou dílnu. Nechybí bufet, venkovní terasa, uzamykatelné boxy a zázemí pro cyklisty. Prostory jsou bezbariérové a počítají také s rodinami s dětmi.
Součástí nové muzejně-expoziční části je také prezentace filmu Jan Žižka režiséra Petra Jákla. Návštěvníci v ní najdou kostýmy, fotografie a pohled do zákulisí natáčení. Jde však o filmovou interpretaci, nikoli o historický pramen, a je zajímavé vnímat ji právě v kontrastu k archeologicky rekonstruovanému areálu.
Prohlídka archeoskanzenu je placená a vstupenka zahrnuje také památník s expozicemi. Konkrétní režim i ceny se mohou měnit podle sezony, proto je vhodné ověřit je před cestou. U centra vznikla také dvě parkoviště s celkovou kapacitou 297 míst, včetně dobíjecích stanic pro elektromobily. Pro rok 2026 bylo plánováno rovněž dětské hřiště s herními prvky inspirovanými středověkem; jeho skutečný provoz je dobré před návštěvou ověřit.
Do Tábora za pevností i symbolem
Výlet může z Trocnova pokračovat do Tábora. Konkrétní trasu a způsob dopravy je nejlepší naplánovat podle aktuální mapy a vlastních možností, protože vzdálenost mezi oběma místy není v podkladech pevně určena. V Táboře se husitské dědictví neukazuje jen jako vojenská epizoda, ale také jako pozdější kulturní a národní symbol.
V Husitském muzeu ve Staré radnici na Žižkově náměstí přibližuje expozice Husité vznik husitského hnutí i jeho vývoj. Návštěvu lze doplnit středověkým podzemím a gotickým sálem. Na stejném náměstí stojí také pomník Jana Žižky. Současná podoba vychází z návrhu Josefa Strachovského a byla odhalena v roce 1884. Předchozí Myslbekova socha z roku 1877 se kvůli nekvalitní slitině začala naklánět a musela být odstraněna.
Další zastávkou může být Bechyňská brána a věž Kotnov s expozicí Tábor – pevnost spravedlivých i královské město. Ta sleduje dějiny města od pravěku do konce třicetileté války a ukazuje proměnu husitské obce v královské město. Od údajného Žižkova rodiště tak výlet dospěje k místu, kde se z vojevůdce stal jeden z nejvýraznějších symbolů českých dějin.