Na necelých čtyřech kilometrech se tu potkává hned několik podob Borotína. Naučná stezka J. E. Kypty začíná na místním rynku, vede kolem kostela, školy a rodného domu hudebníka Jana Evangelisty Kypty, pokračuje krajinou podél Borotínského potoka a nabídne také výhled na zříceninu hradu Borotín. Přes rybník Fanda se pak vrací zpět k borotínskému rybníku.
Okruh od rynku ke Starému zámku
Trasa je okružní a podle obecních materiálů měří 3,5 kilometru. Devět zastavení postupně představuje borotínský rynek, kostel Nanebevstoupení Páně, školu, řadové domy, místo zvané Na Křížovci, vyhlídku na hrad, rozcestí Pod Šáchovny, rybník Fanda a návrat u borotínského rybníka. Informační panely vznikly v roce 2014 v rámci systému Greenways Čertovo břemeno.
Stezka nejde pouze po stopách svého patrona. Vypráví také o dějinách městyse, školství, místních názvech, vodních poměrech a zdejší přírodě. Úvodní či doplňkový panel se věnuje také borotínské radnici. Návštěvník tak během krátké procházky získá překvapivě plastický obrázek o místě, které by při rychlé cestě kolem mohl snadno přehlédnout.
Jan Evangelista Kypta: dítě z Borotína, učitel i skladatel
Jan Evangelista Kypta se narodil v domě čp. 3, kde dnes jeho původ připomíná pamětní deska s bustou. U data narození se prameny rozcházejí: jeho vlastní deník uvádí 30. listopad 1813, zatímco matrika a oficiální materiály pracují s 1. prosincem. Jisté je, že vyrůstal v rodině tkalce a hudebníka Jana Křtitele Kypty.
První hudební základy získal u borotínského učitele Šebestiána Glückseliga. Už jako desetiletý podle panelu zvládal při bohoslužbách hrát na varhany. Později studoval pražskou varhanickou školu a od roku 1834 působil jako varhaník v Jindřichově Hradci, kde získal také učitelské místo. V roce 1837 zaujal Pastorální mší, za niž obdržel třetí cenu v soutěži pražské školy.
Významnou část života spojil s Telčí. Na tamní dívčí škole působil přibližně dvě desetiletí, vedl kůr, založil chrámový orchestr i sbor a krátce také hudební školu. Zanechal více než sto skladeb, od chrámové hudby přes polky a valčíky až po pochody. Věnoval se rovněž pedagogice, jazykovědě a regionálním dějinám. Jeho život připomínají panely inspirované Kyptovým deníkem, který vyšel později knižně.
Kostel, škola a stopy starého Borotína
Historické centrum nabízí několik zastavení, která stojí za pozornost i bez znalosti Kyptova příběhu. Kostel Nanebevstoupení Páně byl původně zasvěcen svaté Máří Magdaléně a patrně vznikl ve stejné době jako hrad, v první třetině 14. století. Po požáru v roce 1863 prošel výraznou přestavbou, z původní gotické stavby se však zachoval především klenutý presbytář a sakristie. Před kostelem stojí kříž z roku 1853 a sousední fara pochází z roku 1724.
Zastavení u školy připomíná dlouhou tradici zdejšího vzdělávání. První doložený borotínský učitel je uváděn už roku 1611. Stará škola stávala před kostelem, později se přestěhovala do radnice a nová školní budova na okraji městyse byla otevřena v roce 1897. Název Křížovec zase odkazuje k dřevěnému kříži u někdejší cesty ke mlýnu. V okolí kopce Na Vápence se kdysi těžil vápenec a pálilo vápno.
Výhled na hrad, dvůr a vodní krajinu
Nejvýraznějším bodem okruhu je vyhlídka přes Starozámecký rybník. Otevírá se odtud pohled na jižní část zříceniny hradu Borotín, barokní hospodářský dvůr i mlýn pod hrází. Mlýn doplňuje pila a od roku 1925 také malá vodní elektrárna se spirální Francisovou turbínou.
Hrad vznikl ve 14. století, poprvé se písemně připomíná roku 1356 a v roce 1623 už byl pustý. Dnes se dochovaly části paláce, brány, válcových věží a příkopu. Zřícenina je v soukromém vlastnictví, zároveň však zůstává volně přístupná. Právě proto je nutné pohybovat se obezřetně a respektovat případná upozornění i stav historického zdiva. Místní materiály připomínají také návštěvu Karla Hynka Máchy a filmovou pohádku Honza málem králem.
Naproti hradu stojí barokní hospodářský dvůr Starý zámek. Ten vznikl v prostoru původního předhradí a jeho cenným prvkem je symetrická trojkřídlá dispozice s čelní branou. Areál prochází postupnou obnovou, jeho aktuální stav se proto může měnit.
Krátký výlet do přírody
Za historickými příběhy se stezka neztrácí ani v krajině. Vede kolem luk, pastvin, remízků, lesů a rybníků. Borotínský potok pramení u Libenic a vtéká do Starozámeckého rybníka, odkud pokračuje směrem k Táboru a do povodí Lužnice. Okolí je součástí Přírodního parku Jistebnická vrchovina a při pozorné procházce lze narazit na pestrou mozaiku stanovišť i druhů, například ledňáčka říčního, rosničku zelenou nebo kruštík širolistý.
Stezka je prezentována jako nenáročná, přesto se hodí pevnější obuv, zejména po dešti nebo v zimě. Přesné parametry povrchu, bezbariérovost ani možnosti parkování u startu nejsou v dostupných podkladech jednoznačně popsány. Kdo zatouží po delším putování, může krátký okruh využít jako úvod k trasám směrem na Dehetník, Kostelec nebo Kamennou Lhotu.