V Zubrnicích se skanzen neodděluje od okolní obce. Návštěvník prochází skutečnou vesnicí s památkově chráněnou návsí, historickými domy, kostelem i běžným současným životem. Právě toto propojení dává výletu jeho největší kouzlo: lidová architektura tu není vystavená jako izolovaná kulisa, ale stále patří do krajiny, pro kterou vznikla.
Vesnice, která unikla zániku
Zubrnice leží v hlubokém údolí Lučního potoka na jižním úpatí Bukové hory, asi patnáct kilometrů vzdušnou čarou od Ústí nad Labem. Jejich středověký půdorys se přizpůsobuje terénu a nepravidelná náves dodnes vytváří přirozené centrum obce. Od poloviny 90. let mají Zubrnice status vesnické památkové rezervace.
Dnes je přitom snadné přehlédnout, jak blízko byla obec zániku. Po druhé světové válce historické stavby chátraly, některé byly demolovány a podobný osud hrozil i kostelu svaté Maří Magdalény. Při záchraně obce sehrál významnou roli muzejník František Ledvinka. Podle historie muzea se podařilo demolici kostela odložit i díky onemocnění bagristy, který měl práce provádět. Z odkladu se nakonec stala šance na záchranu.
Systematické budování muzea v přírodě začalo v roce 1977 a první návštěvníci do něj zavítali v roce 1988. Zubrnice tak dnes připomínají nejen tradiční život na severu Čech, ale také proměnu bývalých Sudet a úsilí lidí, kteří se rozhodli zachovat jejich paměť.
Roubené domy, škola a sušárna ovoce
Jádrem muzea je zemědělská usedlost čp. 61. Její patrový roubený obytný dům pochází z roku 1808 a expozice v něm ukazuje bydlení a hospodaření na počátku 20. století. K usedlosti patří také špýchar, stodola a další hospodářské objekty. Některé stavby byly do Zubrnic přeneseny z okolních obcí, například špýchar z Lukova, kolna na vozy z Řepčic nebo hrázděná stodola ze Suletic. Díky tomu si lze udělat představu o širší podobě lidové architektury Českého středohoří a Podkrušnohoří.
Zajímavým detailem je sušárna ovoce, která patří k posledním funkčním zařízením tohoto typu v regionu. Připomíná význam ovocnářství pro zdejší krajinu i způsob, jakým se úroda zpracovávala před nástupem moderních technologií.
Do minulosti zavede také vesnická škola čp. 26. Postavili ji v roce 1863 a děti v ní chodily do školy až do roku 1962. Dochovaná učebna, kabinet, školní pomůcky, závěsné obrazy i staré hračky ukazují, jak odlišné bylo školní prostředí ještě před několika desetiletími. Na návsi stojí také barokní roubená studna z roku 1695, přenesená ze Střížovic u Ústí nad Labem.
Kostel a Mlýnské údolí
Výraznou dominantou Zubrnic je kostel svaté Maří Magdalény, jehož kořeny sahají do gotického období a poprvé je připomínán ve 14. století. V první polovině 18. století prošel barokní přestavbou. V interiéru se dochovaly fragmenty nástěnných maleb, které byly restaurovány.
Samostatnou částí muzea je Mlýnské údolí s vodním mlýnem Týniště čp. 27. Objekt spojovaný s počátkem 19. století připomíná dobu, kdy na Lučním potoce pracovaly mlýny a pily. Technologické zařízení je provozuschopné a tvoří součást expozice, pravidelné ukázky mletí však závisí na programu muzea.
Údolím vede přibližně 2,5 kilometru dlouhá okružní naučná stezka s dvanácti zastaveními. Výlet tak nemusí zůstat jen u budov. Cesta upozorňuje na přírodní zajímavosti okolí i na rybí přechod, který lososovitým rybám umožňuje dostat se proti proudu na trdliště.
Do Zubrnic historickým motoráčkem
Zážitek z návštěvy může začít už cestou. Stanice Zubrnice-Týniště vznikla na lokální trati Velké Březno–Úštěk v roce 1890. Zachovaný úsek mezi Velkým Březnem, Zubrnicemi a Lovečkovicemi je od roku 1998 kulturní památkou. Historické nádraží dnes využívá železniční muzeum, které bylo otevřeno v roce 1996 a připomíná provoz lokálky i její technické zázemí.
V sezoně 2026 je plánován provoz turistické linky T3 z Ústí nad Labem-Střekova přes Velké Březno do Zubrnic-Týniště, a to o víkendech a státních svátcích od 28. března do 1. listopadu. Nasazovány mají být historické motorové vozy řady M 131, podle aktuální provozní situace ale může dojít ke změně vozidla nebo jízdního řádu. Před cestou je proto dobré ověřit aktuální informace u provozovatele.
Za půl dne lze stihnout náves, hlavní muzejní objekty, železniční muzeum i krátkou procházku podél potoka. Kdo si chce projít všechny čtyři návštěvnické okruhy – historickou vesnici, usedlost čp. 61, dům z Loubí s výstavami a Mlýnské údolí – měl by počítat přibližně se 160 minutami. Zubrnice se hodí pro rodiny, milovníky technických památek i pro každého, kdo chce poznat krajinu prostřednictvím domů, práce a příběhů lidí, kteří v ní žili.