Vodní mlýn

Vodní mlýn v Pařížově čp. 9 stojí na náhonu z řeky Doubravy a patří k trojici mlýnů, které na této řece fungovaly. Je součástí hospodářského areálu sevřeného mezi náhonem a prudkým svahem pod silnicí na Golčův Jeníkov. Kromě vlastní mlýnské budovy se dochovala také stodola a další hospodářské objekty. Mlýn tvoří obytná část a navazující mlýnice pod společnou střechou. Voda přitéká od jezu na Doubravě k turbíně a odtud odpadním kanálem zpět do řeky; součástí vodního systému jsou také stavidly ovládané odtoky.

Historie mlýna může sahat až do středověku. Starší objekt byl po požáru v roce 1876 nahrazen dnešní stavbou s hospodářskými budovami, z nichž nejstarší stodola nese ve štítě vročení 1877. Mlýn měl původně tři vodní kola a jeho zařízení se postupně modernizovalo: v roce 1881 přibylo umělecké složení, později válcová stolice a loupačka. Od roku 1928 zajišťovala pohon Francisova turbína, která prostřednictvím transmisí poháněla i mlátičku a řezačku ve stodole. Mletí skončilo v roce 1941. Roku 1968 zde vznikla malá vodní elektrárna. Objekt je cenným dokladem vývoje vodního mlynářství od konce 19. do poloviny 20. století a nese historizující výraz.