O místě
Divadlo J. K. Tyla patří k nejvýznamnějším stavbám plzeňské historizující architektury. Vzniklo v letech 1899–1902 podle projektu architekta Balšánka a spojilo novorenesanční podobu se secesními prvky. Náklady na stavbu dosáhly jednoho milionu korun, na ocelových konstrukcích se podílela Škodova mostárna.
Budova stojí ve svahu a její hlavní průčelí je natočeno ke křižovatce Husovy a Klatovské ulice. Přísně souměrnou kompozici člení trojice schodišťových rizalitů. Střední část ukrývá hlediště původně určené přibližně pro 1000 až 1150 diváků, zadní část pak převyšuje výrazné provaziště zakončené kupolí neckového tvaru. K budově přiléhají terasy s parkovou úpravou.
Velkou pozornost zaslouží výtvarná výzdoba, soustředěná především na hlavním průčelí. Alegorická sousoší Drama a Opera vytvořil Ladislav Šaloun, další plastiky znázorňují například Lásku, Žárlivost, Nadšení, Hrdinství nebo Osud. Fasádu doplňují medailony významných osobností umění a sousoší tančících putti. Na výzdobě se podíleli přední čeští i plzeňští sochaři a malíři.
Budova stojí ve svahu a její hlavní průčelí je natočeno ke křižovatce Husovy a Klatovské ulice. Přísně souměrnou kompozici člení trojice schodišťových rizalitů. Střední část ukrývá hlediště původně určené přibližně pro 1000 až 1150 diváků, zadní část pak převyšuje výrazné provaziště zakončené kupolí neckového tvaru. K budově přiléhají terasy s parkovou úpravou.
Velkou pozornost zaslouží výtvarná výzdoba, soustředěná především na hlavním průčelí. Alegorická sousoší Drama a Opera vytvořil Ladislav Šaloun, další plastiky znázorňují například Lásku, Žárlivost, Nadšení, Hrdinství nebo Osud. Fasádu doplňují medailony významných osobností umění a sousoší tančících putti. Na výzdobě se podíleli přední čeští i plzeňští sochaři a malíři.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors