O místě
Nejstarší částí je loď z doby kolem poloviny 13. století, případně o něco starší. Její jižní portál představuje pozoruhodnou ukázku takzvaného nepomuckého typu. Žulové ostění zdobí sloupky s talířovými patkami a pletencovými hlavicemi; portál patří k architekturám přechodného slohu, v němž se prolínají románské a raně gotické prvky. Ve druhé polovině 14. století bylo původní kněžiště nahrazeno dnešním presbytářem. Ten vznikl v prostředí patrně méně významné regionální stavební hutě a od lodi se odlišuje polygonálním závěrem a trojicí mohutných opěráků. Západní věž je mladší součástí kostela a ukrývá zvonicové patro zakončené osmibokou stanovou střechou.