O místě
Měšťanský dům Syrokovský uzavírá severozápadní frontu kroměřížského Velkého náměstí a stojí přímo naproti arcibiskupskému zámku. Rozsáhlý patrový objekt vznikl propojením dvou původně samostatných domů; jeho stavební vývoj pokračoval od pozdní renesance výraznými úpravami ve druhé polovině 17. století. Kolem roku 1687 byl dům přestavován, jak připomíná letopočet na portálku v průjezdu. Od roku 1669 patřil olomouckým biskupům a sloužil k ubytování úředníků biskupského dvora.
Do náměstí se obrací hladkým průčelím s trojicí arkád loubí, šestí okenními osami, bosáží a výraznými vodorovnými římsami. Boční fasády vymezují také Sněmovní náměstí a ulici Pilařovu. Průjezd vede do nepravidelného dvora, kde se dochovala část kamenné dlažby, krytá pavlač i schodiště. Interiér připomíná starší podobu domu mázhausem a komorou v levé části, valenými klenbami a místností se štukovou výzdobou. Cenné jsou dochované kamenické prvky ostění, portálů a okenních šambrán i erbovní deska biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. Dům tak názorně zachycuje proměny měšťanské architektury od pozdní renesance k baroku.
Do náměstí se obrací hladkým průčelím s trojicí arkád loubí, šestí okenními osami, bosáží a výraznými vodorovnými římsami. Boční fasády vymezují také Sněmovní náměstí a ulici Pilařovu. Průjezd vede do nepravidelného dvora, kde se dochovala část kamenné dlažby, krytá pavlač i schodiště. Interiér připomíná starší podobu domu mázhausem a komorou v levé části, valenými klenbami a místností se štukovou výzdobou. Cenné jsou dochované kamenické prvky ostění, portálů a okenních šambrán i erbovní deska biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu. Dům tak názorně zachycuje proměny měšťanské architektury od pozdní renesance k baroku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors