O místě
Empirový pomník generálmajora Jana Václava Josefa Frierenbergera (1759–1823) stojí v areálu městského hřbitova v Kroměříži. Tvoří jej hranolový kamenný podstavec s reliéfním erbem, na němž spočívá torzo kanelovaného sloupu. O jeho patku se opírá ženská postava plačky oděná v antické tóze a závoji. Jednoduchá kompozice odpovídá empirové funerální tvorbě a působí jako symbol ukončeného života.
Frierenberger pocházel z vojenské rodiny a během služby dosáhl hodnosti plukovníka a generálmajora. Bojoval v rakousko-tureckých i napoleonských válkách, mimo jiné u Slavkova a Drážďan. Za své zásluhy získal Vojenský řád Marie Terezie, ruský řád svaté Anny a rytířský titul. Po odchodu z armády v roce 1820 pobýval v Kroměříži, kde byl také pohřben. Náhrobek nechala zhotovit jeho manželka; nápisy na podstavci připomínají jeho vojenskou kariéru i udělená vyznamenání.
Do roku 1936 stál pomník na původním kroměřížském hřbitově v místech dnešních Bezručových sadů. Po přenesení na nový městský hřbitov ztratil funkci skutečného náhrobku a stal se kenotafem, tedy symbolickou památkou bez ostatků zemřelého.
Frierenberger pocházel z vojenské rodiny a během služby dosáhl hodnosti plukovníka a generálmajora. Bojoval v rakousko-tureckých i napoleonských válkách, mimo jiné u Slavkova a Drážďan. Za své zásluhy získal Vojenský řád Marie Terezie, ruský řád svaté Anny a rytířský titul. Po odchodu z armády v roce 1820 pobýval v Kroměříži, kde byl také pohřben. Náhrobek nechala zhotovit jeho manželka; nápisy na podstavci připomínají jeho vojenskou kariéru i udělená vyznamenání.
Do roku 1936 stál pomník na původním kroměřížském hřbitově v místech dnešních Bezručových sadů. Po přenesení na nový městský hřbitov ztratil funkci skutečného náhrobku a stal se kenotafem, tedy symbolickou památkou bez ostatků zemřelého.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors