2856 článků
Šest koncertů Pražských hudebních večerů Pavla Šporcla provede posluchače od romantických houslí přes Bacha a Čajkovského až k projektu Gipsy Fire. Většina večerů se odehraje v historickém Profesním domě na Malé Straně, jeden z nich ale zamíří do sálu Pražské konzervatoře.
Štefánikova hvězdárna zve malé návštěvníky na přehledový pořad, který vede od planet a jejich měsíců až k vzdálenějšímu vesmíru. Projekce může být začátkem rodinné návštěvy Petřína, kde na ni navazuje astronomická expozice i pohled do kopulí s dalekohledy.
Staré Podskalí zmizelo z velké části při asanaci na počátku 20. století. Jeho příběh ale zůstává čitelný v Podskalské celnici, v kostelech a několika starších domech i na fasádách, které připomínají plavce, rybáře a obchodníky se dřevem.
Na nároží Spálené a Lazarské ulice se geometricky ostrý kubismus nečekaně setkává s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého. Dům Diamant od Emila Králíčka patří k pozoruhodným pražským stavbám, které stojí za pozorné prohlédnutí zvenčí – a při zvláštní příležitosti také zevnitř.
Vršovická vodárenská věž v pražské Michli není jen výraznou cihlovou památkou. Komentovaná prohlídka návštěvníky zavede do strojovny i podzemního vodojemu a nabídne také výstup do 42 metrů vysoké věže, která kdysi pomáhala zásobovat Vršovice vodou.
V zalesněném údolí na okraji Hodkoviček se kdysi scházeli Pražané za odpočinkem, sluncem i výletní zábavou. Stopy někdejšího letoviska připomíná neorenesanční vila Lalotta, dubové stromořadí i příběh slunečních lázní. Dnes je Zátiší především obytnou čtvrtí, kterou stojí za to poznávat pomalou procházkou.
Pražský klub Roxy má s příběhem Colorfactory společnou minulost: natáčel se tu film Šeptej, v němž zaznělo sedm skladeb z debutu kapely. Ve středu 18. listopadu 2026 se skupina do klubu vrátí na koncert, který připomene hudbu i třicetileté výročí snímku.
Pražská Novodvorská není jen souborem panelových domů. Vznikala jako promyšlená městská čtvrť s vlastním centrem, kulturním zázemím a uměním ve veřejném prostoru. Její příběh navíc připomíná i srpen 1968, kdy se z jednoho zdejšího objektu šířilo náhradní televizní vysílání.
Krátká komentovaná vycházka mezi Starým a Novým Městem ukazuje, jak se v pražských ulicích střídaly architektonické představy i společenské ambice. Na trase od náměstí Václava Havla k Můstku se potkají historismus, kubismus, funkcionalismus a brutalismus — a známé stavby získají nový kontext.
Pod Vyšehradem lze při jedné procházce objevit tři výrazné stavby Josefa Chochola: kubistický trojdům, Kovařovicovu vilu a nárožní činžovní dům v Neklanově ulici. Jejich fasády ukazují, jak se geometrie avantgardního směru proměnila v architekturu určenou pro každodenní život.
Na svahu nad Klamovkou stojí vedle sebe příběhy, které by snad rozdílnější být nemohly. Meziválečná vilová kolonie Šumava ukazuje promyšlené bydlení první republiky, zatímco nedaleká Buďánka připomíná skromnou osadu lidí spojených s vinicemi a lomem – i její dramatický zápas o zachování.
Na Starém Městě se český lev ukazuje ve dvou odlišných podobách: jako součást promyšlené výzdoby Staroměstské mostecké věže a jako hrdina pověsti u sochy Bruncvíka na Karlově mostě. Procházka mezi nimi nabízí malou lekci o státní heraldice i o tom, jak se historické znaky zabydlují v legendách.